Začátek října, podzim nabírá na obrátkách. A hlavní otázka zní: Jaké bude první říjnovou sobotu počasí? Už vám mohu říct, že se vydařilo, bylo krásně podzimně, tak ideálně na pořádné proběhnutí.
Wachau trail 2025. Ani to vlastně nebyl závod, bez čipů a měření, půlka běžela, půlka šla. Hodně podobné jako u nás třeba akce Lužicka 50. Bylo vypsáno 6 tras od 10 km do 101 km, já si vybral tu druhou nejdelší: 77 km a 3000 m+. Tedy nakonec to mělo 3550 metrů převýšení, ale o tom později. Pár kopečků na břehu Dunaje a jakou to udělá parádu.
start, 4:00
Bral jsem to jako osobní výzvu. Trochu jako vrchol podzimní sezony. Už jsem sice běžel dál i výš (viz moje závody), ale teď jsem se do toho opřel přes léto trochu s tréninkem (díky @PetrJilg za trénink, dostalo se mi to do nohou i do hlavy, alespoň trochu ). Stručně o tom, co natrenuji a naběhám vždy píšu v měsíčním shrnutí, podívejte se na to do sekce Zúčtování.
Prvním cílem je, že chci ty ultra více běhat než chodit. Ne, že bych se jindy flákal, ale jsem požitkář, tady se rozhlédnout a tady taky. Často se také stane, že se v rámci závodu člověk dostane do nějaké skupiny, kde „uvízne“, jde podle ní…
Anebo prostě na to běžecky nemá, a tak to ujde jako turista. Teď jsem to zkrátka bral více na výkon. Prostě jen já, nikdo okolo, to byla jen kulisa a kupodivu, ten výkon se dostavil.
A druhým cílem je dostat odpověď na otázku:
Dá se v padesáti pořádně zamakat a hlavně: zlepšit se?
východ slunce
Co ukázal samotný závod
Od začátku jsem do toho šlapal, jako nikdy předtím, ostatní jsem, obrazně i doslova, nechal na prvním kopci za zády. Až jsem měl strach, že to přepálím. Hned od začátku se stoupalo. Nejdříve mestečkem, pak po stezkách. Krásně ve tmě, protože start byl ráno ve 4:00. Vše bylo okolo mírně ojíněno. Bylo jasno na nule.
Soustředil jsem se jen sám na sebe. Snažil jsem nekoukat, jak jdou nebo běží ostatní, jen držel svoje tempo a najednou jsem byl na čele naší skupiny, která startovala právě v ty čtyři ráno, druhá turistická vyšla již někdy před půlnocí, a nevím, zda tam byl nějaký noční běžec.
Dal jsem si za cíl čas do deseti hodin. Celkem odvážný, mazec, co? Měl jsem rozpis mezičasů. Gelů plný batoh a běželo se. Povrchy a cesty se střídaly. To se podle map někdy hůře odhaduje. Byly silnice, lesní cesty, ale i kořeny, kameny a kozí stezky. Kilometrů jsem měl nakonec o jeden více (5x jsem špatně odbočil), ale výškových metrů bylo oproti údajům z map asi o 600 víc.
Podle map, tréninku, rozpisu, by ten vysněný čas měl být hratelný. Ale jak se ukázalo. Co ukazuje počítač a papíry nemusí vždy odpovídat realitě.
Viděl jsem krásný východ slunce a běžel nádhernou krajinou vinic navíc jsem pořád šlapal na plyn. Více kopců, hlavně ty místní prudké stojky mi zhoršovaly mezičasy, ale zkoušel jsme se s tím prát až do cíle.
Ke konci tedy už na volnoběh a jako by se stále něco pokoušelo zakousnout tu do stehna, tu lýtka. Pořádnou křeč jsem sice nedostal, ale bylo vždy tak nějak o vlásek. Hlavně z kopců jsem musel opatrně. Skákat z kamene na kámen nešlo a i některé seběhy po pevném povrchu, jakmile byly prudší, dostávaly nohy do nepříjemných stavů.
Pral jsem se s tím, kde to šlo jsem stále i po sedmdesáti kilometrech běžel. Nakonec to bylo o 16 minut pomaleji než vysněná deseti hodinovka.
Měl bych být zklamaný? Ne. Byla cílová radost a krásné cílové emoce. Z Wachu trail si odvážím nejen medaili, ale také velmi dobrý zápis do běžeckého deníčku. Tzv. Hodně spokojený Já.
Když si pomyslím, jak bych to běžel před rokem … No, tipuji tak o dvě hodiny déle.
Co to ukázalo?
I v padesáti se dá zamakat a zlepšit
Co to ukázalo? Že i v padesáti se dá zamakat a zlepšit. To mi udělalo ohromnou radost. Navíc teď vím, že pokud se budu chtít posunout ještě o malý kousek dál, budu tu svoji cestu muset doplnit o další ingredience. Prostě nejen běhat, rychle, pomalu, do kopce, intervaly …, ale také se více zaměřit na posílení těla a jeho celkové rozpohybování a dát mu větší odolnost.
Teď jsem takový prázdný, jako vždy po splnění něčeho většího. Zadařilo se. Yes!
Dám si týden pauzu a pak se uvidí. Když dá zdraví, zkusím jít dál. Ta cesta mne dost baví.
Vybavení
Wachau trail jsem odběhl v botách LaSportiva Prodigio Max. Kraťasy Craft trail, ponožky Sidas ultra trail. Jako vesto jsem použil model od X10 od Instinct.
Ve vestě jsem si nesl tričko na převlečení, které jsem nepoužil, jako vždy a nepromokavou běžeckou bundu Direct Alpine Cyclon, kterou jsem také nepoužil, protože naštěstí nepršelo, ale bylo krásné podzimní počasí. Samozřejmě jsem měl malou lékárničku a termo folii, to tak nějak beru vždy, protože jsem na to zvyklí z povinných výbav na většině horských závodů. Rozbíhali jsme to za tmy, takže byla potřeba čelovka, já měl čelovku od značky Fenix, model HM 65 R.
Na některé kopce by se hodily hůlky, ale já se rozhodl, že poběžím bez nich, asi to nakonec bylo i lepší. (Ano, zapomněl jsem je doma, ale více bych to nerozebíral).
Více o mém vybavení najdete na stránce: Moje vybavení
Jídlo
V tréninku jsem během roku vyzkoušel a otestoval různé gely. Nakonec jsem pro dlouhé běhy zvolil hydrogely od Maurtenu a od Iontmax.
Wachau trail jsem celé běžel na gely Iontmax, různě jsem střídal jejich varianty s a bez kofeinu.
Na jídle při závodech jsem taky zkoušel zapracovat. Vím, že bych měl sníst nějakých 60-90 g sacharidů, to jsou dva gely do hodina nebo gel a tyčinka a je to tak nějak na hraně. Přiznávám, že to se mi zatím nepovedlo ani v tréninku. Není jednoduché tolik toho do sebe dostat.
Závod jsem tedy odběhl na 10 gelů a dvě tyčinky z vlastních zásob. Plus jsme vždy při dobírání vody na občerstvovačkách něco snědl i tam. Kousek pomeranče, kousek banánu, hodně kousků makového závinu. Ke konci jsem ochutnal sýr, klobásu a kyselou okurku.
Mimochodem, ta okurka, to je boží věc, ta její kyselost krásně doplní všechny chutě. A lák z okurek se přeci pije na kocovinu, takže o žaludek jsem strach neměl. Žaludek fungoval bez problémů.
Po celou dobu závodu jsem pil vodu, od dvacátého kilometru jsem do jedné soft lahve doplňoval ionťák, měli ho Näak. Na kontrolách jsem také do kelímku čepoval čaj, byl teplý a ráno to dost pomohlo, pak jsem si dával kolu. Když nad tím zpětně přemýšlím, tak jsem vypil něco okolo pěti litrů.
Tak to byl Wachau trail. Velmi dobře zorganizovaná akce v krásné vinařské oblasti Wachau podél Dunaje.
Mohlo by se hodit – moje tipy na vybavení pro trailové běhání
Doporučuji, osobně vyzkoušeno: www.trailpoint.cz
Trailpoint, běžecká speciálka: boty, oblečení, doplňky. Využijte slevový kupón ⇒S kódem „KUDRNA5“ máte slevu 5% a to platí i na věci v akci nebo ve slevách.
