Když se dnes podíváte na Johannese Høsflota Klæba, vidíte stroj na vítězství. 107 triumfů ve Světovém poháru, pět olympijských zlatých a naprostá dominance na loňském mistrovství světa v Trondheimu. Ale věřili byste, že tento fenomén byl v patnácti letech považován za „průměrného Joea“, který fyzicky nestačil svým vrstevníkům?
Příběh nejlepšího běžce na lyžích v historii není o vrozené dominanci, ale o strategii, rodině a brutálním odříkání.
Pět minut na křik
Jako teenager Klæbo často prohrával. A prohrával hodně. Jeho máma Elisabeth tehdy zavedla pravidlo: po závodě měl Johannes přesně pět minut na to, aby zalezl do lesa, křičel a vybil si frustraci. Jakmile čas vypršel, musel se vrátit, pogratulovat soupeřům a chovat se, jako by se nic nestalo.
Jeho trenér z mládí, Rune Sandøy, vzpomíná: „V tom věku nic nenaznačovalo, že bude tak dobrý. Byl to prostě průměrný kluk ve skupině.“
Statistiky nelžou. V 15 letech byl Klæbo v týmových testech 18. z 25 ve sprintu na 60 metrů a 20. ve shybech. Byl malý, chyběla mu síla a v kopcích ztrácel.
Plán dědy Kareho: Technika před svaly
Zlom přišel, když si Johannes sedl se svým dědou Karem. Rozhodli se, že svou nevýhodu (malý vzrůst) promění v investici. Místo hrubé síly se zaměřili na dokonalou techniku. Věděli, že svaly jednou dorostou, ale technika musí být v té době už bezchybná.
Společně studovali videa Pettera Northuga a ladili každý detail. Slavný „Klæbo-kliv“ (jeho typický běh do kopce) vznikl vlastně náhodou – když měl Johannes špatně namazáno a lyže mu podkluzovaly, zjistil, že když do kopce „běží“, je rychlejší.
Když v 17 letech konečně vyrostl, všechno do sebe zapadlo. Najednou měl techniku virtuosa a tělo atleta.
Život v izolaci a „monstrózní“ disciplína
Dnes je Klæbo přirovnáván k ikonám jako Michael Jordan nebo LeBron James, a to především díky své disciplíně. Jeho fyzioterapeutka Megan Rowlands Stowe, která pracovala s hvězdami NBA, tvrdí, že jeho ochota zkoumat detaily a dbát na regeneraci je unikátní.
Úspěch si však vybírá svou daň. Před svým triumfálním vystoupením v Trondheimu (kde získal 6 zlatých medailí) žil Klæbo téměř rok v izolaci. Vyhýbal se přátelům, nechodil do restaurací a s rodinou se stýkal minimálně, jen aby se vyhnul nemocem. „Někdy si přeji, abych dělal sport, kde na rýmě tolik nezáleží,“ přiznal.
Cíl: Milán Cortina 2026
Nyní, ve 29 letech, míří Klæbo na Zimní olympijské hry 2026. Pokud by zopakoval svou dominanci z mistrovství světa, mohl by se zařadit po bok Michaela Phelpse jako jeden z nejúspěšnějších olympioniků všech dob.
Už to není ten malý kluk, co křičí vzteky v lese. Ale ta touha být nejlepší, ta v něm zůstala.
zdroj: nytimes.com, wikipedia, foto wikipedia.
aktualizace:
večer 13.2.26: Klebo má už z olympiády v Miláně a Cortině tři zlaté medaile. Celkem je tedy na osmi.
🥇
— The Olympic Games (@Olympics) February 13, 2026
🥇
🥇
🥇
🥇
🥇
🥇
🥇
Johannes Hoesflot Klaebo of Norway just tied the record for most Winter Olympic gold medals!#MilanoCortina2026 #CrossCountrySkiing pic.twitter.com/Lfin1Ng2Mz
