Už se vám to určitě stalo. Podíváte se z okna, teploměr ukazuje snesitelných -5 °C, ale jakmile vyjdete ven a opře se do vás vítr, máte pocit, že jste na Sibiři při -20 °C. Tento jev se nazývá Wind Chill (česky pocitová teplota) a v zimních měsících je pro naše oblékání a bezpečnost důležitější než prostá hodnota na teploměru.
Co to vlastně je? Pocitová teplota nevyjadřuje, jaká je skutečná teplota vzduchu, ale jak chlad vnímá naše pokožka vystavená větru. Vítr totiž urychluje odvod tepla z našeho těla.
Jak to funguje? (Vědecké okénko)
Naše tělo si kolem kůže vytváří tenkou izolační vrstvu teplého vzduchu (tzv. mezní vrstvu). Když nefouká, tato vrstva nás chrání. Jakmile ale začne foukat, vítr tuto teplou vrstvu „odfoukne“ a nahradí ji studeným vzduchem z okolí. Čím rychleji vítr fouká, tím rychleji o teplo přicházíme a tím větší chlad cítíme.
Jeden velký mýtus: Mrznou trubky rychleji?
Je důležité si uvědomit, že Wind Chill se týká pouze živých organismů, které produkují teplo (lidé, zvířata). Neživé předměty nemohou mít teplotu nižší, než je teplota vzduchu. Příklad:Pokud je venku 0 °C a fouká vichřice, voda v trubkách nezmrzne, protože teplota nikdy neklesne pod nulu (bod mrazu), ať vítr fouká sebevíc. Vítr pouze způsobí, že horký motor auta nebo teplá trubka vychladnou na teplotu okolí rychleji.
Jak číst tabulky a rizika? Níže najdete tabulku, která ukazuje vztah mezi teplotou a větrem. Čím tmavší barva, tím rychleji hrozí omrzliny. Zatímco v zelené zóně je riziko nízké, v červené zóně může nekrytá kůže omrznout během pouhých dvou minut!
| Barva v tabulce | Úroveň rizika | Čas do omrznutí |
| Zelená | Nízké riziko | Nízké riziko pro většinu lidí. |
| Žlutá | Vzrůstající riziko | Riziko omrznutí do 30 minut pro většinu lidí. |
| Oranžová | Vysoké riziko | Riziko omrznutí mezi 5 až 10 minutami. |
| Tmavě oranžová | Velmi vysoké riziko | Riziko omrznutí mezi 2 až 5 minutami. |
| Červená | Extrémní riziko | Riziko omrznutí do 2 minut! |
Historie měření
Zajímavostí je, že první vzorce pro výpočet vznikly už před 2. světovou válkou v Antarktidě. Výzkumníci Siple a Passel tehdy měřili, jak rychle zamrzne voda v plastové lahvi zavěšené ve větru. Od té doby se vzorce zpřesnily, aby lépe odpovídaly lidskému vnímání a reálným podmínkám (např. měření rychlosti větru v úrovni obličeje, nikoliv 10 metrů nad zemí).
Až příště vyrazíte na hory nebo jen na procházku, nezkoumejte jen teplotu, ale i předpověď větru. Může to být rozdíl mezi příjemným výletem a bojem o teplo.
