Znovu jsem se po čase vrátil, ostatně jako už několikrát, ke knize Born to run, Zrozeni k běhu od Christophera McDougalla. Kniha, která v době svého vydání (originál vyšel už v roce 2009) vzbudila velký ohlas a doslova změnila, alespoň na čas, svět běhání.
Mě osobně příběh Caballa Blanca a Tarahumarů stále velmi fascinuje. Kniha mě v době, kdy jsem začínal běhat, obrátila směrem ke stezkám a horám. V knize se prolínají další příběhy a s tím spojené další myšlenky a další otázky, nejen o běhání.
Je to nejlepší kniha o běhání? Nevím.
Je kontroverzní? Možná.
Má silný příběh? Určitě.
Stojí za přečtení? Samozřejmě.
V tomto článku jsem rozepsal o tom, jak knihu vidím já.
Četli jste knihu Zrozeni k běhu (Born to Run) od Christophera McDougala? Pokud ano, možná jste po poslední stránce měli chuť zahodit své tlumené tenisky a vyběhnout do lesa bosí jako legendární Tarahumarové. Nebo vás fascinoval tajemný Caballo Blanco.
Ta kniha vyvolává spoustu otázek. Jsme stvořeni k běhu? Je lepší běhat v hi-tech obuvi, nebo cítit každou nerovnost pod chodidlem?
Každý máme svou pravdu Když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že kniha sice dává odpovědi, ale každý běžec si v nich najde to své. Někdo začne řešit techniku dopadu, jiný stravu.
Já to ale vidím trochu jinak a troufám si tvrdit, že jednodušeji. Nejde o to, v čem běháme. Nejde dokonce ani tolik o to, jak běháme. Jde o to, ŽE běháme.
Komunita je víc než vybavení Běh není jen o polykání kilometrů a sledování hodinek. Je to oslava života. Je to o tom, že se potkáváme s lidmi, že sdílíme společnou vášeň a že jsme spolu. Každý si musí najít svoji vlastní cestu a prožít svůj jedinečný příběh, ať už v maratonkách za pět tisíc, nebo ve starých keckách.
Krásně to shrnují dva citáty z knihy, které by se měly tesat do kamene (nebo spíš psát na startovní brány):
„Chci, aby lidé jen běhali, bavili se, tančili, jedli a rádi nás navštěvovali. V běhání nejde o to, přimět lidi něco kupovat. Běhat se má jen tak.“ — Caballo Blanco
„Nezávodíme především proto, abychom porazili ostatní, ale abychom byli s ostatními.“ — Scott Jurek
Neporovnávej se, inspiruj se! Tohle je moje mantra. Zapomeňte na stresování se čísly a porovnávání se s výkony soupeřů na Stravě. To vás jen brzdí. Komunita a sdílená radost nám dodávají sílu a paradoxně právě díky té pohodě se pak zlepšujeme.
Takže až dnes vyběhnete, neřešte, jestli máte správný drop na botě. Řešte, jestli máte úsměv na tváři.
„Když běžíš po zemi a se zemí, můžeš běžet navždy.“
Raramurské přísloví
