Violík, Vysoké kolo a Sněžné jámy z polské strany

15. 10. 2018

Violík, Vysoké kolo a Sněžné jámy z polské strany

Ta stezka mě již velmi dlouho lákala. Krásná turistická trasa Rozdroże Izerskie – Pielgrzymy, na polské straně Krkonoš.

Mě zajímala část od Tvarožníku až po rozcestí Pod Velkým Šišákem. Již jsem to mnoho krát plánoval. Chtěl jsem vidět tuto část Krkonoš z polské strany, vidět, jak vypadá Violík, Vysoké kolo a Sněžné jámy zespoda, chtěl jsem si prohlédnou jezera u Sněžných jam.

Výlet se podařil, ta cesta stála za to. Určitě sem vyrazte a zkuste si stezku projít.

p

Turistická trasa Rozdroże Izerskie – Pielgrzymy

Celá stezka měří 36 km a jde od rozcestí Rozdrože pod Cicha Równia nedaleko města Szklarska Poreba a končí u skalního útvaru Pielgrzymy, cca 4 km od města Karpacz Górny.



Krakonošova stezka – Kotelní jámy
Cesta k Vosecké boudě
Stezka k Sněžným jámám
Západní část Krkonoš náhorní planiny okolo Labské louky a pramenů Labe a blízké vrcholy má velmi rád a jezdím sem velmi často. Sněžné jámy jsem vždy obdivoval, ale pouze z vyhlídek na Vysokém kole. Z výšky byly vidět i ledovcová plesa. V sobotu jsem to konečně viděl i zespoda.

Vydal jsem se na běžecký trail z Horní Míseček a část stezky Rozdroże Izerskie – Pielgrzymy byla v plánu jako součást sobotní trasy.

Plán byl jasný. Z Míseček doběhnu k chatě Schronisko Szrenica, která trůní na vrcholu Szrenice ( 1361 m ). A po zelené proběhnu pod Sněžnými jámami a přes Marinovku a Labskou se dostanu zpět.

Jako dobrý, celkem to vyšlo, jen část této trasy nebyla běhací. Byla to právě ta část po zelené. O to více, to ale nádherná přírodní podívaná.

Kotelní jámy – Krakonošova stezka z Horních Míseček na Dvoračky

Trasa

Předpověď počasí slibovala nádherné podzimní, až letní počasí. Meteorologové to trefili. A v Krkonoších bylo plno. Před jedenáctou bylo na Horních Mísečkách plné parkoviště.

Vyrážím z Míseček směr Dvoračky, po zelené krasnou trasou pod Kotlem, po tzv. Krakonošově cestě. U Dvoreček nezastavuji, pouze zpomalím a stoupám po červené na vrcholky. Na rozcestí Labská louka uhýbám opět na zelenou, ta barva mne stále provází, směr Vosecká bouda. Odtud po žluté, opět do kopce, směr Polsko.

Vosecká bouda

Vosecká bouda

Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v první zóně Krkonošského národního parku ve výšce 1260 m n. m. Byla založena před rokem 1743 jako seník. Nacházela se tehdy úplně mimo civilizaci a v jejím okolí se v létě pásl hovězí dobytek. Turistům slouží od roku 1896.
Chata Schronisko Szrenica byla pro mne vždy vzdálenou dominantou sedící si na vrcholku kopce, vždy jsem si říkal, že je to strašně daleko. Dnes jsem k ním po dvanácti kilometrech v pohodě dorazil. Zde ale začíná druhá třetina mé sobotní tratě, ta těžká, ta krásná, ta místy téměř neschůdná 🙂
Vrchol Szrenica  a chata Schronisko Szrenica 
Vrchol Szrenica  a chata Schronisko Szrenica – pohled ze stezky pod Vilíkem z polské strany
Seběhl jsem dolu z kopce a pojil se na zelenou značku, která mne bude provázet po části stezky Rozdroże Izerskie – Pielgrzymy.

Jde o turistickou trasu, běžet se zde moc nedá, tři zakopnutí krátce po sobě mne v tom rychle utvrdily. Stezka je kamenitý chodník. Kameny jsou na cestě spíše pohozené než nějak urovnané. Část pod Sněžnými jámami je hodně krkolomná. Profilově je to trochu nahoru dolů.

Sněžné jámy

Vrcholy Violík a Vysoké kolo vypadají při pohledu od Labské boudy jako takové uhlazené kopečky. Z polské strany jde většinou o strmé divoké svahy plné kamení.

Sněžné jámy a jejich ledovcová plesa jsou nádherné. Díky skvělému teplému počasí řada turistů se rozvalila na kamenech a užívala si nádherný podzim. Turistů bylo na stezce Rozdroże Izerskie – Pielgrzymy opravdu mnoho. Často se šlo ve štrůdl v řadě za sebou.

p

Sněžné jámy - mohutné ledovcové kotliny

Sněžné jámy jsou dva mohutné ledovcové kotliny na severní, polské straně Krkonoš. Sněžné jámy (polsky Śnieżne Kotły ), se rozkládají na svahu Vysoké pláně mezi vrcholy Violík (1 472 m) a Vysoké kolo (1 509 m),

Sněžné jámy tvoří Velká Sněžná jáma (Wielky Śnieżny Kocioł) a Malá Sněžná jáma (Mały Śnieżny Kocioł).

Dno Malého Sněžného kotle, jehož délka je asi 550 metrů a šířka 400 metrů, leží v nadmořské výšce 1 175 metrů. Velký Sněžný kotel dosahuje hloubky okolo 250 metrů a výška jeho stěn dosahuje 150 až 200 metrů.

Dno Velkého Sněžného kotle, jehož délka činí 800 metrů a šířka asi 600 metrů, leží v nadmořské výšce 1 245 metrů. Na jeho dně se nacházejí dvě malá ledovcová plesa nazvaná Śnieżne Stawki.

ledovcová plesa Śnieżne Stawki
Ledovcová plesa Śnieżne Stawki
Sněžné jámy mají velmi starou historii, sahající až do doby ledové – za svůj vznik vděčí ledovci z poslední doby ledové, který dosahoval délky asi dva kilometry.

Na vrcholu Sněžných jam je budova vysílače a bývalého horského hotelu Wawel, která patří mezi významné dominanty zdejšího kraje.

Cesta zpět

Své putování polskou stezkou Rozdroże Izerskie – Pielgrzymy jsem ukončil na rozcestí Rozdrože pod Smielcem, po modré jsem vystoupal ke státní hranici a pokračoval dále Martinovce ( Martinově boudě ).

Horská chata Martinovka

Martinovka

Horská chata Martinovka se nachází na hraničním hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1288 metrů. V roce 1795 ji jako letní boudu postavil Martin Erlebach z Krausových bud. Původně určena pro chovatele krav. Chovatelství bylo postupně utlumeno. V roce 1879 ji Johan Lauer nechal přestavěl na skromný ubytovací hostinec, který se postupně rozrůstal až do dnešní podoby.

Dále po zelené, ano opět po zelené, k Labské boudě. Odtud zpět po červené, okolo Pančavských vodopádů, okolo Vrbatovi boudy a dolů po silnici, zpět na parkoviště na Horních Mísečkách.

Musím říci, že Horní Mísečky se za poslední dva roky velmi změnily, vyrostli zde nové bytové domy, docela se mi líbí, jen stará budova Jilemnické chaty zůstala.

Pohled od vyhlídky u Pomníku Hanče a Vrbaty. Náhorní planina Labská louka, Labská bouda a vrcholy Violík a Vysoké kolo.

Sobotní výlet se velmi povedl, počasí bylo luxusní a nějaký výkon jsem snad také předvedl. Byl to takový krkonošský trojboj: trailrunning x trailwalking x skyrunning.

Bilance: 32,5 km a získaných 1400 výškových metrů.

Tepovka chvílemi na maximu, svaly na nohou mne zrovna moc nemilují a nadávají bolestí, ale stálo to za to!

Mapa trasy – zdroj: mapy.cz




Pin It on Pinterest

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Snažíme se poskytovat služby v co nejvyšší kvalitě, proto naše stránky využívají technologii cookies. Většina internetových prohlížečů je automaticky nastavena tak, aby byly soubory cookies příjímány. Změnu můžete provést v nastavení svého prohlížeče.

Zavřít