50 Českým rájem-tréninkově

12. 1. 2023

Ahoj, jdeme se proběhnout do Českého ráje. U mě asi, jak víte, nic překvapujícího, jsem zde doma, ale první lednovou sobotu jde o akci 50 Českým rájem tréninkově (web události zde), kterou vymyslel a zorganizoval Olaf Čihák, známý organizátor dálkových pochodů a běhů, například Pražská 100 nebo Týnišťské šlápoty.

Sobotní trasa byla vyměřena na 50 km se startem v Mnichově Hradišti u nádraží a cílem ve Svijanech u zámku. Na trase bylo ještě, krom startu a cíle, deset kontrolních bodů, kde se přes web časomíry zadávaly mezičasy.

Akce to byla tréninková, jak je z názvu patrné, ale díky časomíře a mezičasům měřená. Každý tedy měřil sám sebe, většina má hodinky, ale díky časomíře se můžeme porovnat s ostatními.

Můj cíl byl to stihnout vše za světla, někdy okolo sedmi hodin na trase.

Ráno jsem vstal včas, a tak jsem byl již před desátou připravený na výchozím bodě trasy.

Tak hurá do Českého ráje.

video

video vlog z akce 50 Českým rájem je na mém youtube kanálu >> youtube




Časomíra

I když šlo jen o tréninkovou akci a startovalo se individuálně, tak díky webové aplikaci šlo o akci měřenou a každý se mohl porovnat s ostatními.
Většina si vše zaznamenávala a měřila na sportovní hodinky, ale kdo se chtěl poměřit s ostatními, musel na kontrolách zadat svůj čas.
Čas se do aplikace zadával na startu a v cíli, a také na dalších deseti místech. Vše velice jednoduše. Stačilo vždy jen zadat aktuální čas. Aplikace pak sama dopočítala čas běhu, a nakonec vyhodila cílové pořadí.

Vše šlapalo bez problémů a obsluha byla velmi jednoduchá. Je vidět, že už to mají kluci z organizačního vychytané.

vyhlídka od Drábských světniček

vyhlídka Staré Hrady, Příhrazské skály

Trasa

Start byl u nádraží v Mnichově Hradišti a cíl u zámku ve Svijanech, proto bylo nutné se doma domluvit na odvozu a večer na svozu.

Český ráj znám velmi dobře, a tak jsem napnutý, kterými cestami to Olaf naplánoval. Je znám, že vybírá trasy velmi pečlivě a vždy do tras zakomponuje nějakou „chuťovku“ a zpestření v podobě cest mimo turisticky značené cesty, po loukách a polích a podobné vylomeniny. A i v Českém ráji se trochu vyřádil. Musím se přiznat, že jsem to čekal horší, ale pár úseků, kde se cesta je stěží hledala nebo se jen dala předpokládat, tam bylo.

trasa – 50 Českým rájem
kontrolní body

Na trase bylo také pár úseků, které zbožňuji. Jde zejména o úsek po červené od Drábských světniček po Příhrazských skalách a dál po žluté k rozcestí Hrázka. Jde o krásný trailový úsek, kde to dost zpestří různé krásné vyhlídky a ztíží několik úseků, kde jsou schody, včetně tzv. Příhrazských schodů.

Další krásné a oblíbené úseky jsou po žluté pod Vyskeří podél Žehrovky nebo průběh Hruboskalskem po vyhlídkách Zámecká, Mariánská a dál až k Janově vyhlídce.

Olaf toto ještě dál doplnil, například o klikatici po lesích u Skokov, kde jsou krásné traily mimo značené stezky nebo průběh okolo Raisovy vyhlídky a Kozlova ke konci trasy.

Na trase byly i jeho „zkratky“. Kousek úseku v lese u Skokov nebo jeden ze seběhů v Hruboskalsku šel určitě vynechat, nevím, jestli to záměr nebo jen neznalost terénu a trasování pouze podle mapy, a ne vlastních zkušeností, ale tyto úseky bych já osobně vynechal a trasu vedl je o kus jinde, ne z pohodlnosti, ale proto, že by turistům asi ukázala daleko víc z okolí a byla by rozhodně bezpečnější. Moc si tam neumím představit závodní dav v noci za svitu čelovek …

Hruboskasko, Mariánská vyhlídka

Hruboskalsko, cesto na Janovu vyhlídku, Janova vyhlídka

Trasa byla padesáti kilometrová, a nakonec jsem naměřil patnáct set metrů převýšení. Jo jo, i v Českém ráji je pár kopečků. Celkově velmi pěkná trasa se zajímavým profilem, skvělá pro trénink a po pár nepatrných úpravách i pro závod.

Účastníky určitě prověřila, jak fyzicky, tak také z práce s busolou, tedy při orientaci. Bylo tam pár míst, kde se dalo velice jednoduše zakufrovat. Dokonce jsem potkal dva turisty, kteří se orientovali podle vytištěné mapy v igelitovém obalu. V dnešní době chytrých telefonů a mapových aplikací trochu netradiční řešení. Za mě, sice překvapivé, ale naprosto klasické tradiční a skvělé. O to větší pochvalu a obdiv si tito turisté zaslouží.

Po trase byly domluvené i tři hospody, kde šlo pokoupit něco k jídlu a pití. Také prozíravé řešení, protože přes zimu má v Českém ráji většina kiosků a hospod často zavřeno. Další ukázka toho, že Olaf ví, co dělá a jaké má již s organizováním podobných akcí zkušenosti.

Já na trase

 Já se na trasu vydal přesně v 9:40, prvních sedm kilometrů, k první kontrole u Drábských světniček, jsem běžel sám, nikdo nikde. Od Drábek jsem již potkával normální turisty i jsem míjel účastníky naší akce, kteří startovali někdy přede mnou, dva krát mě také někdo předběhl z těch rychlejší, co šly na start později než já.

Malá nehoda mě potkala kousek před Srbskem, kdy jsem si při „odskočení“ za strom zmáčkl na hodinkách pauzu, blbý automatizmus z tréninkového běhání po městě a při spuštění jsem moc promáčkl spouštěcí tlačítko. Bohužel také vypínací. Hodinky se vyply, nic se neuložilo. Čudlík se totiž zasekl a hodinky restartovali, trochu mne to zlobí, nebylo to poprvé. Ale co, žádná hrůza a děs, jde jen o měření pro mne, tak co? Znovu jsem vše nastartoval, nastavil trasu v hodinkách a vydal se po stezce dál.

Po cestě jsem potkal pak mnoho lidí, i známých, prohodil pár slov a běžel. Šlo o trénink nebylo třeba to nějak hrotit.

V průběhu cesty jsem průběh i párkrát glosoval na twitteru. Celou cestu jsme pak na GoPro kameru nahrával vlog z akce a pár krát něco vyfotil. Některé vyhlídky má vyfocené již vícekrát, ale vždy je jiné světlo a má to jinou atmosféru, tak proč si to znovu nevyfotit, ne?

 

Cestou se mi dařilo pravidelně doplňovat živiny, jídla jsem měl s sebou dostatek, žádné gely, ale v sobotu jsem jel na tyčinky, ovoce a nějaké sladké pečivo. V pohodě a bez problémů. S pitím to bylo horší, tak jsem to trochu ošidil, na konci jsem cítil, že by chtělo dostat do sebe, možná, o litr víc. Jednou jsem si dal kolu v hospodě, vodu jsem pak doplňoval v hospodě a u jednoho z pramenů v Hruboskalsku.

zámek Svijany, cíl

Do cíle jsem doběhl plus mínus podle plánu, akorát se setmělo a bez minuty jsem to měl za sedm hodin. Byl to velmi povedený trénink, i když jsem neběžel naplno, trochu se zdržel filmováním a povídáním na trase, tak jsem to šel ve velmi pěkném čase, z mého pohledu. Když jsem po závodě kouknul na časomíru, tak na mě vypadlo patnácté místo z devadesáti pěti.

Z vybavení bych zmínil boty, běžel jsem v Hoka One One Speedgoat 5, držely skvěle. A poprvé jsem vyzkoušel nový běžecký batoh Instinct X 10 l, už mám doma od Instinctu i sedmilitrovou vestu a nově také running belt. Musím říci, že s touto značkou, stejně jako v botách s Hoka mám zatím jen výbornou zkušenost.

Jak říkám, spokojenost. Akce se mi líbila, díky Olafe za její organizaci.

Vše běžcům a turistů respekt a obdiv za dokončení, zejména těm, kteří docházeli poslední kilometry za svitu čelovek a přeji všem ať vám to běhá. Příště se zase někde na stezce potkáme.




Sledujte mě:

Kdo to tady vše píše:

Michal Kudrna, běhám po stezkách, nejčastěji v Českém ráji a v Krkonoších. Píšu, občas něco vyfotím nebo sestříhám.  Osobní motto: Více poznat, více zažít.

Něco pro inspiraci & motivaci:

app. Strava | Moje vybavení | Moje závody | Moje knihy | Měsíční Zúčtování |

Díky, že to zde čtete.

Přečtěte si také

Zúčtování: říjen 2024

Zúčtování: říjen 2024

Když teď píšu tyto řádky a ohlížím se zpět za uplynulým měsícem, je venku už takového podzimní inverzní vlezlé počasí, mlha a vlhko, oproti tomu byl říjen velmi povedený měsíc....

Zúčtování: Listopad 2024

Zúčtování: Listopad 2024

Listopad byl, jak bych jen řekl, nijaký, ano, sportovně nijaký. Tak nějak jsem tím měsícem proplaval. Alespoň takový ve mne zanechal pocit. Přesto vše, měl dva vrcholy. Ješted...