Ahoj, jdeme se proběhnout do Českého ráje. U mě asi, jak víte, nic překvapujícího, jsem zde doma, ale první lednovou sobotu jde o akci 50 Českým rájem tréninkově (web události zde), kterou vymyslel a zorganizoval Olaf Čihák, známý organizátor dálkových pochodů a běhů, například Pražská 100 nebo Týnišťské šlápoty.
Sobotní trasa byla vyměřena na 50 km se startem v Mnichově Hradišti u nádraží a cílem ve Svijanech u zámku. Na trase bylo ještě, krom startu a cíle, deset kontrolních bodů, kde se přes web časomíry zadávaly mezičasy.
Akce to byla tréninková, jak je z názvu patrné, ale díky časomíře a mezičasům měřená. Každý tedy měřil sám sebe, většina má hodinky, ale díky časomíře se můžeme porovnat s ostatními.
Můj cíl byl to stihnout vše za světla, někdy okolo sedmi hodin na trase.
Ráno jsem vstal včas, a tak jsem byl již před desátou připravený na výchozím bodě trasy.
Tak hurá do Českého ráje.
video
video vlog z akce 50 Českým rájem je na mém youtube kanálu >> youtube
Časomíra
I když šlo jen o tréninkovou akci a startovalo se individuálně, tak díky webové aplikaci šlo o akci měřenou a každý se mohl porovnat s ostatními.
Většina si vše zaznamenávala a měřila na sportovní hodinky, ale kdo se chtěl poměřit s ostatními, musel na kontrolách zadat svůj čas.
Čas se do aplikace zadával na startu a v cíli, a také na dalších deseti místech. Vše velice jednoduše. Stačilo vždy jen zadat aktuální čas. Aplikace pak sama dopočítala čas běhu, a nakonec vyhodila cílové pořadí.
Vše šlapalo bez problémů a obsluha byla velmi jednoduchá. Je vidět, že už to mají kluci z organizačního vychytané.
vyhlídka od Drábských světniček
vyhlídka Staré Hrady, Příhrazské skály
Trasa
Start byl u nádraží v Mnichově Hradišti a cíl u zámku ve Svijanech, proto bylo nutné se doma domluvit na odvozu a večer na svozu.
Český ráj znám velmi dobře, a tak jsem napnutý, kterými cestami to Olaf naplánoval. Je znám, že vybírá trasy velmi pečlivě a vždy do tras zakomponuje nějakou „chuťovku“ a zpestření v podobě cest mimo turisticky značené cesty, po loukách a polích a podobné vylomeniny. A i v Českém ráji se trochu vyřádil. Musím se přiznat, že jsem to čekal horší, ale pár úseků, kde se cesta je stěží hledala nebo se jen dala předpokládat, tam bylo.
Na trase bylo také pár úseků, které zbožňuji. Jde zejména o úsek po červené od Drábských světniček po Příhrazských skalách a dál po žluté k rozcestí Hrázka. Jde o krásný trailový úsek, kde to dost zpestří různé krásné vyhlídky a ztíží několik úseků, kde jsou schody, včetně tzv. Příhrazských schodů.
Další krásné a oblíbené úseky jsou po žluté pod Vyskeří podél Žehrovky nebo průběh Hruboskalskem po vyhlídkách Zámecká, Mariánská a dál až k Janově vyhlídce.
Olaf toto ještě dál doplnil, například o klikatici po lesích u Skokov, kde jsou krásné traily mimo značené stezky nebo průběh okolo Raisovy vyhlídky a Kozlova ke konci trasy.
Na trase byly i jeho „zkratky“. Kousek úseku v lese u Skokov nebo jeden ze seběhů v Hruboskalsku šel určitě vynechat, nevím, jestli to záměr nebo jen neznalost terénu a trasování pouze podle mapy, a ne vlastních zkušeností, ale tyto úseky bych já osobně vynechal a trasu vedl je o kus jinde, ne z pohodlnosti, ale proto, že by turistům asi ukázala daleko víc z okolí a byla by rozhodně bezpečnější. Moc si tam neumím představit závodní dav v noci za svitu čelovek …
Hruboskasko, Mariánská vyhlídka
Hruboskalsko, cesto na Janovu vyhlídku, Janova vyhlídka
Trasa byla padesáti kilometrová, a nakonec jsem naměřil patnáct set metrů převýšení. Jo jo, i v Českém ráji je pár kopečků. Celkově velmi pěkná trasa se zajímavým profilem, skvělá pro trénink a po pár nepatrných úpravách i pro závod.
Účastníky určitě prověřila, jak fyzicky, tak také z práce s busolou, tedy při orientaci. Bylo tam pár míst, kde se dalo velice jednoduše zakufrovat. Dokonce jsem potkal dva turisty, kteří se orientovali podle vytištěné mapy v igelitovém obalu. V dnešní době chytrých telefonů a mapových aplikací trochu netradiční řešení. Za mě, sice překvapivé, ale naprosto klasické tradiční a skvělé. O to větší pochvalu a obdiv si tito turisté zaslouží.
Po trase byly domluvené i tři hospody, kde šlo pokoupit něco k jídlu a pití. Také prozíravé řešení, protože přes zimu má v Českém ráji většina kiosků a hospod často zavřeno. Další ukázka toho, že Olaf ví, co dělá a jaké má již s organizováním podobných akcí zkušenosti.
Jdeš dlouho rovně po dobré cestě, jdeš špatně. Olafovo přísloví
— Michal Kudrna (@michal_kudrna) January 7, 2023
Nevíš kterou cestou se dát? Jdi tou, kterou bys nikdy nešel. Olafovo pravidlo
— Michal Kudrna (@michal_kudrna) January 7, 2023
Já na trase
Já se na trasu vydal přesně v 9:40, prvních sedm kilometrů, k první kontrole u Drábských světniček, jsem běžel sám, nikdo nikde. Od Drábek jsem již potkával normální turisty i jsem míjel účastníky naší akce, kteří startovali někdy přede mnou, dva krát mě také někdo předběhl z těch rychlejší, co šly na start později než já.
Malá nehoda mě potkala kousek před Srbskem, kdy jsem si při „odskočení“ za strom zmáčkl na hodinkách pauzu, blbý automatizmus z tréninkového běhání po městě a při spuštění jsem moc promáčkl spouštěcí tlačítko. Bohužel také vypínací. Hodinky se vyply, nic se neuložilo. Čudlík se totiž zasekl a hodinky restartovali, trochu mne to zlobí, nebylo to poprvé. Ale co, žádná hrůza a děs, jde jen o měření pro mne, tak co? Znovu jsem vše nastartoval, nastavil trasu v hodinkách a vydal se po stezce dál.
Po cestě jsem potkal pak mnoho lidí, i známých, prohodil pár slov a běžel. Šlo o trénink nebylo třeba to nějak hrotit.
V průběhu cesty jsem průběh i párkrát glosoval na twitteru. Celou cestu jsme pak na GoPro kameru nahrával vlog z akce a pár krát něco vyfotil. Některé vyhlídky má vyfocené již vícekrát, ale vždy je jiné světlo a má to jinou atmosféru, tak proč si to znovu nevyfotit, ne?
Cestou se mi dařilo pravidelně doplňovat živiny, jídla jsem měl s sebou dostatek, žádné gely, ale v sobotu jsem jel na tyčinky, ovoce a nějaké sladké pečivo. V pohodě a bez problémů. S pitím to bylo horší, tak jsem to trochu ošidil, na konci jsem cítil, že by chtělo dostat do sebe, možná, o litr víc. Jednou jsem si dal kolu v hospodě, vodu jsem pak doplňoval v hospodě a u jednoho z pramenů v Hruboskalsku.
zámek Svijany, cíl
Do cíle jsem doběhl plus mínus podle plánu, akorát se setmělo a bez minuty jsem to měl za sedm hodin. Byl to velmi povedený trénink, i když jsem neběžel naplno, trochu se zdržel filmováním a povídáním na trase, tak jsem to šel ve velmi pěkném čase, z mého pohledu. Když jsem po závodě kouknul na časomíru, tak na mě vypadlo patnácté místo z devadesáti pěti.
Z vybavení bych zmínil boty, běžel jsem v Hoka One One Speedgoat 5, držely skvěle. A poprvé jsem vyzkoušel nový běžecký batoh Instinct X 10 l, už mám doma od Instinctu i sedmilitrovou vestu a nově také running belt. Musím říci, že s touto značkou, stejně jako v botách s Hoka mám zatím jen výbornou zkušenost.
Jak říkám, spokojenost. Akce se mi líbila, díky Olafe za její organizaci.
Vše běžcům a turistů respekt a obdiv za dokončení, zejména těm, kteří docházeli poslední kilometry za svitu čelovek a přeji všem ať vám to běhá. Příště se zase někde na stezce potkáme.
