Čertovskej Ultra Trail, mé první ultra. Byl to ale ďábelský nápad.

12. 6. 2018

Na podzim loňského roku jsem začal přemýšlet, na jaké běžecké závody letos vyrazím. Zrušil jsem silnici, nepřihlásil se na slavné pražské závody ( půlmaraton a PIM ), ale vybral si skyrace na Ještědu, několik malých závodů . Jako hlavní cíl jsem si dal ultratrail. Nakonec padl výběr na Čertovskej UltraTrail. A závod to byl vskutku ďábelský.




Čertovskej Ultra Trail

Letos se konal 9. června 2018 druhý ročník. Co říkají o závodu pořadatelé:

„Terénní běh přes hory, doly, hrady a vody tajemnou přírodou Kokořínska a Máchova kraje. Trasa 66,6 km je hlavní soutěžní trasou, hlašte se nejlépe na ni! Ještě jste nikdy neběželi ultra? Nezoufejte! Nádherná trať, zázemí dobře zásobených občerstvovaček a skvělá atmosféra závodu vás dotlačí do cíle! :-)“

Závod je vypsán na dvě distance:

  • Čertovskej ultratrail 66,6 km: Hrad Houska – Hamr na Jezeře
  • Letní půlčert 33,3 km: Skelná Huť – Hamr na Jezeře

Na konec listopadu ( 24.11. ) je vypsán Čertovskej Winter Trail ( 33,3 km a 16,6 km ). Více info o závodu na www.certovskej-ultratrail.cz

A nyní mé zážitky. Hned na začátku musím říci: Stálo to za to! Díky.

Trasa závodu Čertovskej UltraTrail 66,6 km

Proč jsem si vybral Čertovskej ultratrail

Krásná trať a blízkost startu a cíle. Šlo o můj první ultra běh, tak jsem chtěl závod, který nebude daleko od domova a nebudu se muset starat o logistiku a ubytování. Druhým důvodem byla trasa. Kokořínsko mám velmi rád. Na startu, na hradu Houska jsem několikrát byl, stejně tak na Bezdězu, který jsem si zkusil již na jaře vyběhnout. Vrch Ralsko byl velká výzva a cílové městečko Hamr na Jezeře je zase vyhlášené pro krásnou rekreační oblast v okolí. A strašně jsem chtěl vědět, jak je to s těmi čerticemi a čerty. 🙂

Před závodem

Registrace probíhala on-line, startovné 999 Kč, na první pohled to vypadá na dražší závod, ale této investice vůbec nelituji.

Závodníci, čerti a čertice si měli možnost vyzvednou závodní registrační balíček s číslem a čipem večer před závodem. Ráno v autobusu, který svážel závodníky, kteří zaparkovali v Hamru, na start. A nebo přímo na startu.

Já zvolil variantu první. Zajel jsem se v pátek večer do Hamru podívat. Chtěl se porozhlédnou po okolí a podívat se na zázemí cílového místa. Hned bylo jasné, že půjde o závod s rodinou atmosférou. Součástí páteční registrace byla pasta party ( těstoviny a pivo pro závodníky zdarma ) a příjemné posezení na cílové louce k tomu.

V pátek brzo do postele a v sobotu raději o chvilku dříve stát, aby to nebylo ve stresu. Povedlo se.Vyrážíme směr hrad Houska.

Jeli se mnou Dáša a Bára, děkuji jim za skvělý doprovod v průběhu celého dne, kdy na mne vždy čekaly na občerstvačkách.

Za půl hoďky jsme na parkovišti, kde je již živo. Kontrolují se batohy, dělají poslední kontroly vybavení a jde se na start. Z parkoviště je to k hradu Houska asi 500 m. Zazní důležité předzávodní informace, následuje předstartovní focení. Na startu vidím i známé tváře. Například známý ultra běžec Štěpán Dvořák ( Jeho poslední kousek? Přeběhl celou ČR ), který nakonec v sobotu vyhrál nebo Honza Eliáš, který točil videa o tréninku právě na tento závod ( najděte si na Youtube sérii Z gauče na ultramaraton ), už se těším na video ze závodu.

Čerti a čertice před startem. Někdo úsměv, někdo ďábelský škleb smilecool a 66,6 km před nimi.

Čerti a čertice

Podle legendy byl hrad Houska zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Brána do pekla organizátory přivedla na skvělý nápad rozdělit startující na smrtelníky a čerty a čertice.

Trať byla stejná, ale čertíci plnili na každé občerstvovačce speciální úkol. Nejtěžší byl asi na Bezdězu, kam měli vynést a zase snést pytel hlíny. Táhnout cca 2-3 kg navíc dalo někomu docela zabrat. Dále měli nějakou poznávačku, něco vypočítat nebo zkusit chůzi na chůdách. Už jste někdy po téměř 30 km chodili na chůdách? Celý závod také museli běžet patřičně oblečení. Rohy a ocas byly pro čerty a čertice nutností.

Předstarovní info

Úsměv pro fotografy před startem

Hrad Houska  →

Tři, dva, jedna, start

Brána pekla se otevřela se přesně 8,30 hod. a 102 smrtelníků, čertů a čertic se vydává na ďábelskou pouť z hradu Houska do Hamru na Jezeře.

  • Hrad Houska – Vrátenská hora – Bezděz – Malá Buková – Velká Buková – Ralsko – Stohánek – Děvín – Hamr na Jezeře
  • 66,6 km, převýšení 1800+ metrů

Úvod je hodně rychlý. V tréninku jsem si říkal, že si poběží to své a nenechám se strhnout. Po třech kilometrech na Vrátenské hoře se zklidňuji. A snažím se držet svého cíle.

Před startem jsem si dal top cíl doběhnout do osmi hodin, druhý reálnější cíl byla hranice 9 – 9,5 hodin. Třetí cíl byl doběhnout. První ultra, první běh delší než maraton, žádné zkušenosti, pak něco plánujte. Jsou to jen odhady.

Bezděz a rychlostní vrchařská prémie

„Za jak dlouho tě máme čekat na Bezdězu“
„ Nejdříve za dvě hodiny“

Tento cíl na mezičas k první občerstvovačce a k prvnímu ze dvou královských stoupání na trati se mi povedlo splnit. 18 km za námi a organizátoři si připravili čertovskou pochoutku. Rychlostní prémii.

Z občerstvovačky pod kopce na vrchol Bezdězu ( brána do hradu ). Dal jsem to za deset minut. Nejlepší čas byl 6:43. Deset minut byl spíše průměrný výkon, ale čekalo na nás dalších 48 kilometrů. Je třeba šetřit síly. Budoucí minuty a hodiny ukázaly, že to opravdu bylo třeba… .

Stoupání na Bezděz

Úsměv a vydechnutí na vrcholu Bezdězu →

Vedro k padnutí

Po Bezdězu se začala trať více vlnit a vzduch se také začal vlnit. S přibývajícím časem stoupala teplota do nepříjemných výšin. Prý okolo třiceti, na sluníčku až pětatřicet. Jak říkám: špíček se začal škvařit.

Jídlo a pití

Udělal jsem dobře, že jsem si vzal láhev navíc. Měl jsem 2 litrový vak v batohu, z kterého jsem jen tak usrkával a navíc na boku láhev. Tu jsem vždy na občerstvovací stanici doplnil. Z jídla a pití jsem měl největší strach. V batohu jsme měl dva gely od MyProtein, tyčinky, tablety, hroznový cukr a celozrnný rohlík se šunkou a sýrem.

Nakonec se klasické jídlo ukázalo jako nejlepší. Ze svého jsem snědl jen jednu tyčinku a jeden gel a právě ten rohlík. Na občerstvovačkách meloun, mandarinku, koláček, chleba se sádlem nebo chleba se salámem. K pití kolu, ionťák, nealko a po Ralsku i desítku Gambrinus. Přes pravidelné doplňování jsem za závod jsem ztratil 3 kila.

Velká Buková – pohled zpět na Bezděz

Před občerstvovací stanicí pod Ralskem. To jsem se ještě usmíval smile →

Zpět na trať

Na trati bylo 5 občerstvovaček a šest kontrolních bodů, kde bylo třeba si pípnou čipem. Kontroly byly umístěné většinou na vrcholcích kopců.

Z Bezdězu ( 604 m ) se běželo k Velké Bukové ( 474 m ), cestou na vrchol byly krásné výhledy zpět na Bezděz. Ta krajina Máchova kraje je úžasná. Občerstvovačka na Skelné huti ( zde někde byl i start kratší 33,3 km trasy ) a už se pomalu přibližujeme k Ralsku.

Ralsko na dohled

Ralsko se blíží

Ralsko

Ralsko se zvedá do výše 696 m, na vrcholu je zřícenina středověkého hradu ze 14. století. Pod Ralskem je občerstvovačka. Dcera nedávno na Ralsku byla se školou na výletě, s úsměvem mě informuje o tom, co mě čeká.

„Je to horší než Bezděz.“ A měla pravdu, bohužel nejen stoupáním.

Vedro přechází do dusna, v dálce je slyšet hřmění. Že by něco mohlo přijít, jsem věděl podle předpovědi, ale to co přišlo jsem nečekal. Z občersvovačky nás čekala klikatá cesta na druhou stranu kopce a pak závěrečné příkré stoupání. Už při oběhu Ralska jsem ucítil při jednom z krátkých a prudkých seběhů bolest na vnější straně pravého kolene.

Zrovna, když jsem začal stoupat nahoru, se přihnala bouřka. V batohu jsem měl větrovku, ale než jsem přendal mobil z kapsy batohu do igeliťáku a schoval uvnitř batohu, již jsem byl mokrý.

„Převléknu se po seběhu z Ralska na občersvovačce.“

Stoupám vzhůru. Déšť a bouřka stále sílí. Přidávají se kroupy. Řeknu vám, že když vám brkne krupka velikosti nehtu do ucha, tak to docela bolí. Po cestě se z vrcholu začíná valit voda. Po tom vedru byl déšť celkem dobrým osvěžením, ale ta bouřka a kroupy byly už zbytečné 🙂

Měl jsem docela strach, aby se nějaké větev nebo cely strom nezřítil. V lese byly ještě patrné škody po minulém řádění živlů.
Díky dešti a bouřce jsem ale vůbec nevnímal námahu při stoupání. Na vrcholu se ke všemu přidal ještě silný vítr, ale čip na kontrole pípnul a vydávám se na cestu dolů. To bylo dost o držku, ještě že jsem měl hůlky, dost mi pomohly. Cesta se proměnila v potok, na kamenech a listí to klouzalo, všude bláto. Koleno dostalo zabrat a začalo zase bolet.

Měl jsem v hlavě i myšlenku, že vzdám. Časový plán v háji. Bolavé koleno, měsíc neprší a najednou běžím v bouřce a v kroupách.

Sestup jsem dokončil bez pádu, ani nevím, jak jsem to dokázal. Dokloužu se na občerstvovačku, kde jsou všichni schovaní po stanem. Stále bouří a prší. Dám si pivo, chleba se salámem a koláček. Pomáhá to. Skoro půl hodina strávená odpočinkem a jídlem ze mne udělala jiného člověka. Do konce již jen asi třináct kilometrů. Jdu dál. Stále pršelo, ani jsem se nepřevlékal.

Pokračuji

Při běhu z Ralska jsem neupadl, ale při zdolávání příkopu jsem se pěkně natáhl. Koleno bolí. Vydržím běžet vždy tak deset minut a pak musím kus jít. Indiánský běh. A čas narůstá.

Někteří závodníci jsou již v cíli, ti na trati jsou různě roztroušeni. I tak se mi podaří někoho přeběhnout nebo předejít v závislosti na fázi bolesti mého pravého kolena. To dodá další, zejména morální sílu.

Čeká nás oběh Velkého jeleního vrchu, výstup ke kontrole na skalní hrad Stohánek, poslední občerstvovací stanice šest kilometrů před cílem. Poslední stoupání k zřícenině Děvín, kde je i poslední kontrola. Každý sestup z kopců a zřícenin je pro mne utrpením. Nahoru to jde, ale při sestupu po cestě nebo schodech koleno bolí. Pak musím kus jít, aby se srovnalo do normálu. Blíží se cíl.

Cíl, Hamr na Jezeře

Kilometr do cíle. Já jsem to dokázal, emoce se hrnou ven ve formě slz z očí. Musím se dát před cílem do pořádku. Poslední kilometr vesnicí celý běžím. Kdo jde proti zatleská, povzbudí. Cílová louka. Potlesk a přivítání. Probíhám cílem a mám dost co dělat, abych udržel slzy v očích.

Je to pro velmi emocionální. Dokázal jsem to! První ultra. Jsem v cíli.

  • Čas: 10:40:04
  • 46. místo
  • do cíle dlouhé 66,6 km trati doběhlo 82 běžců
  • Vyhrál Štěpán Dvořák v čase 7:16:18

Velká gratulace vítězi a všem co se na čertovskou pouť z Housky do Hamru vydali.

Mohl být čas lepší? Časový cíl nesplněn. Je to takové kdyby. Bouřka a koleno mne zdržely. Těžko říci kolik jsem ztratil. 1 hodinu? Možná hoďku a půl, ale na kdyby se nehraje. Snový cíl ( do osmi hodin ) se pro ukázal jako nesmyslný a nereálný. Bez zkušeností a naběhaných kilometrů plány moc nefungují. Je to dlouhý závod a může se vše. Tak je to správně. Jsem rád, že mne takto prověřil!

Ze závodu si odvážím také jedno zklamání. Chybí mi vrcholová fotka z Ralska. V té průtrži mračen se ale opravdu nedalo. Budu si muset přijet to Ralsko zopakovat.

Zázemí a organizace

Rodinný závod ve velmi pohodové atmosféře. Dobře zásobené a organizované občerstvovací stanice. Po závodní občerstvení v ceně ( pivo, limo, tortily, koláče a chleba se sádlem … ).

Trať byla krásná, náročná a skvěle značená. Sice mi hodinky naměřily o 2 km více, ale není to tím, že bych někde zabloudil. Fáborky ( tzv. mléko ) byly všude.

Děkuji za skvělý zážitek!

Vybavení

  • Boty: Hoka One One ATR Challenger 4
  • Batoh a oblečení: Decathlon
  • Hůlky: Fizan
  • Láhev na bok: Salomon
  • Hodinky: Garmin Forerunner 35

S vybavením jsem spokojen, myslím, že ho délka běhu a podmínky docela prověřily. Boty skvělé, chodila a prsty v pořádku, žádná odřenina nebo puchýř. Jedině na blátě moc nedrží. Oblečení z Decathlonu vydrželo vedro, déšť i kroupy.

Hůlky jsem vytáhl poprvé před stoupáním na Bezděz. Pak sloužily až do cíle. Při cestě do kopců výrazně pomohly, při sestupu po rozbahněné cestě z Ralska mi byly oporou a zabránily nejednomu pádu.

 

P.S. nyní dva dny po závodě se koleno zlepšuje, již bolí jen na schodech, snad to nebude nic vážného, dám si týden oraz a znovu se do toho opřu. Kdy se běží nějaká stovka 🙂




Pin It on Pinterest

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Snažíme se poskytovat služby v co nejvyšší kvalitě, proto naše stránky využívají technologii cookies. Většina internetových prohlížečů je automaticky nastavena tak, aby byly soubory cookies příjímány. Změnu můžete provést v nastavení svého prohlížeče.

Zavřít