Řípská výzva

11. 3. 2024

Praotec, podle bájí to byl Čech, vylezl na kopec, rozhlédnul se a řekl, že tady už zůstaneme. Jak to bylo dál už znáte.  Z kopce, který dostal jméno Říp, se stalo poutní místo.

První březnovou neděli se Říp stal místem setkání Čechů, kteří se rádi proběhnou a trochu se potrápí s kopcem.

Někdo napodobil Praotce Čecha a jeho družinu s výstupem na čedičovou horu zvonovitého tvaru, třikrát, někdo sedm krát a ti největší odvážlivci až čtrnáct krát. V neděli se na bájemi opředeném kopci běhala výzva Řípská 7. Byly vytyčeny dva okruhy, jeden pro ženy, který vedl po pravém úbočí a druhý pro muže, který šel nalevo od startovní louky. Obě trasy se pak setkaly na druhé straně kopce a společně se stoupalo nahoru na horu a seběhlo se zase dolů. Rozdělení, doprava nebo doleva a vše se opakovalo. Nebyl to čistokrevný závod s časomírou, ale výzva. Každý si to měřil sám, šlo hlavně o to, napodobit Praotce a vylézt na Říp.

Zajímavý a povedený koncept vymysleli organizátoři. Kompletní info o výzvě Řípská 7  zde.

Běžecké trasy

Přemýšlíte, kde si zaběhat? Kam vyrazit na běžecký výlet nebo pořádný trénink? Zde jsou mé tipy. Vyberte si z běžeckých tras v Českém ráji, Krkonoších nebo Jizerských horách. Představuji vám skvělá místa pro běh a pro výlet.

Víte, že Říp je pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu? Ne, nebojte se, láva po svazích už neteče, ale potu tam v neděli z běžců tekly proudy. I já jsem tam nějakou tu kapku potu nechal mezi kamením a blátem.

Sice jsem se rozhodl, že pojedu, až na poslední chvilku, ale o výzvě jsem věděl hned od jejího zveřejnění a měl jsem ji stále na paměti. Přiznávám, že i předpověď počasí v tom trochu hrála roli.

Proč jsem tedy vlastně jel a jaký byl cíl?

Trénink a zase trénink. Trénuji na větší a delší závody v horách. Prvotně mi tedy nešlo o nějaký rychlý čas. Šlo výškové metry a celkovou vzdálenost. Ano, mohu si to odběhnout někde sám při long runu, ale když jsou okolo další běžci a kamarádi, jde to tak nějak lépe a samo.

Druhým cílem, a řekl bych big pointem, bylo setkávání, protože jsem postupně zjišťoval, kdo vše pojede a koho mohu na stezkách křižující bájnou horu Říp potkat. Musím říct, že oba cíle se naplnily měrou vrchovatou.

Výzva a její průběh 

Že pojedu, jsem se rozhodl asi týden před startem, když bylo jasné, že počasí asi vyjde a přizpůsobil tomu svůj program na celý týden a víkend. 

Na místě jsme byly, jela se mnou i má žena, asi hoďku před startem. Ráno bylo chladné, ale na klepání kosou nebyl čas. Registrace, nějaký ten záchod, rychle ještě něco sníst a potkat se několika kamarády před startem. A už je tu start. Přišel i Praotec Čech, který si částečně asi vzal inspiraci pro svůj vzhled a délku vousů i z Krakonoše, a nejen ilustrací bájných vyprávění. To jen tak pro úsměv, nápad to byl fajnový.

Klasické startovní odpočívání 10,9,… 2, 1, start a běžíme. V první vlně startovali všichni, kdo jdou 14 kol, ostatní čekal start o hodinu později. Co jsem zaznamenal před startem, a i později na trase, tak Výzva Řípská 7 přilákala velmi početné startovní pole na všech vypsaných trasách výzvy.

Ze začátku se mi běželo skvěle, až překvapivě skvěle, první kola svižně ubíhala, kilometry a výškové metry na hodinkách utěšeně přibývaly. 

Asi v pátém kole jsem si pustil do uší audioknihu, to mne trochu zpomalilo. Dokonce jsem se přistihl, že běžím jak na nedělním pohodovém výběhu a jsem spokojeně zaposlouchaný do audioknihy, detektivka se zkrátka blížila k rozuzlení, bylo to napínavé, kolem záporáka utahovali detektivové smyčku. Stejně tak se postupně závod přehoupl do druhé poloviny.

Na trase jsem různě míjel a potkával běžecké kamarády.

Stále se opakující trasa, metr za metrem, pořád dokola to stejné, si vybírala svou daň. Trochu nadšení vyprchávalo. Ale právě proto, že tady bylo dost lidí okolo a mnoho spoluběžců, jsem šel stále dál. To je hlavní důvod, proč jsem jel. Motivace od ostatních. Běžet to někde sám, asi bych to po třiceti kilometrech zabalil. Tak jsem se namotivoval a běžel stále dál.  Tréninkově jsem ty kilometry, čas na nohou a výškové metry potřeboval.

Od desátého kola jsem trochu povadl, a když mi, v posledním čtrnáctém kole, dvě stě metrů před vrcholem ukazovaly hodinky dvě minuty do pěti hodin běhu a bylo jasné, že to do cíle za pět nedám, dovolil jsem si rozhlédnout se na vyhlídce. Odškrtl poslední vrcholovou kontrolu a spěchal z kopce dolů do cíle. Cílový race čas 5:04.

 

Cíl, uf, no teda. Stálo to za to. Au, já mám žízeň, Já mám hlad. Rozloučení s kamarády a jedem domů.

 

Jak to zhodnotit? 

Jak to zhodnotit? Jednoznačně kladně. Povedená akce, skvělý trénink a výkon (spokojený já) a mnoho setkání.

A nenašel bys tam nějaký mínus, ať to není tak sluníčkové?

Jasně, našel. Jak si přejete. Na to, že jsem to chtěl jít tréninkově, jsem se tam dost rozvášnil a nechal se unést atmosférou akce. Nakonec z toho byl pěkný čas, příště Michale, víc v klidu, jo?

Zde pár čísel:

Díky za přečtení a ahoj někdy a někde na stezce.

Mohlo by se hodit – moje tipy na vybavení

Doporučuji, osobně vyzkoušeno: www.trailpoint.cz

Trailpoint, běžecká speciálka: boty, oblečení, doplňky. Využijte slevový kupón ⇒S kódem „KUDRNA5“ máte slevu 5% a to platí i na věci v akci nebo ve slevách.

Sledujte mě:

Kdo to tady vše píše:

Michal Kudrna, běhám po stezkách, nejčastěji v Českém ráji a v Krkonoších. Píšu, občas něco vyfotím nebo sestříhám.  Osobní motto: Více poznat, více zažít.

Něco pro inspiraci & motivaci:

app. Strava | Moje vybavení | Moje závody | Moje knihy | Měsíční Zúčtování |

Díky, že to zde čtete.

Přečtěte si také

Zúčtování: duben 2024

Zúčtování: duben 2024

Jak byl březen náročný, tak duben si dělal ambice, a to hned od začátku měsíce, že březen ve všem předstihne. Neskutečný blázinec, hlavně v pracovním životě. Neodběhal jsem vše,...