Rozhovor s milovníkem hor a ultrailu Romanem Chládkem: Chci si užít krásu hor

7. 4. 2021

Zajímá vás běhání po horách? Máte rádi trail, ultra? Chcete se dozvědět více o tréninku na ultratrail? To vše proberu v dnešním rozhovoru s Romanem Chládkem. Navíc přidáme něco o vybavení a běžeckém týmu Rock Point.

Roman je ultrabežec, který miluje běhání v horách. Kromě českých hor, běhal například v Alpách (UTMB – Ultra Trail Mont Blanc, trasa TDS 125km / +7500 m), v Pyrenejích (Pyrenees Stage Run – 240 km/+15000 m za 7 dní) nebo na Madeiře.

Chci si užít krásu hor.

Začátky

Ahoj, Romane, díky, že jsi přijal pozvání k tomuto rozhovoru.  Pojďme na úplný začátek tvého běhání.

Co tě přivedlo k běhání? Jaké byly tvé běžecké začátky?

Hehe, začátky 😊. Vlastně jsem běhal, po svých i na běžkách, už jako kluk. Pocházím z podhůří Orlických hor, takže jsem na prkýnkách stál už ve 3 letech. Pak na základce jsem běhal přespolní běhy a v zimě tréninky na běžkách. Přišla střední škola a můj zájem se upřel jiným směrem, děvčata a alkohol 😊.

Ke sportu jsem se vrátil až někde na hranici 40 let, když jsem, díky své lásce k horám, začal lézt. Nejdřív bouldrovat a pak s lanem na umělce a posléze i na skalkách. Krásný cesty jsme lezli s kamarádem v Chorvatsku, přímo nad mořem po útesech. Měly i 40 m a tam mě to fakt bavilo. Ale přestěhovali jsme se a navíc mě nějak přestala bavit ta umělka, tak jsem pomalu začal inklinovat k běhání. Podmínky jsou tady u nás pro začátečníka ideální – lesy a rovinky. No a tak to začalo. Začal jsem na 5km, ale tak během půl roku jsem byl na půlce. To bylo na jaře 2013.

Ultra Race Radków, 53 km

U tebe vyhrává trail a hory. Já to mám hodně podobně. Pro mě je to pestrost na trase, dá se říci, že i určité dobrodružství, protože v horách nikdy nevíš, navíc přidávám volnost a svobodu. Jak to máš ty?

Co tě nejvíce přitahuje na běhání po horách?

U mě vzhledem k tomu, že fakt miluju hory a za barákem mám lesy, byla ta volba jasná. Nemusím po horách nutně jen běhat, ale stačí mi tam i trávit třeba aktivní dovolenou s rodinou. Hlavně taky nesnáším roviny, když vidím několik km před sebe. To mě ničilo, když jsme na Slovensku běželi Od Tatier k Dunaji.

Sice jsem párkrát běžel půlku v Praze, ale to bylo z jiného důvodu. Běžel jsem to s kamarády a pro dobrou věc. RWTTC je partička, která běhá v rámci Run Czech s vozíky, ve kterých vezeme postižené děti. Bylo super vidět, jak si užívají tu atmosféru. O čas tady opravdu nešlo.

Trail je pro mě hlavně únik z města, od lidí. Nejsem samotář, ale pracovně se setkávám s hodně lidmi a občas si od nich rád odpočinu. Proto jsem začal se závody v přírodě, např. Mácháč Run Fest nebo Borecký půlmaraton, pak ŠUTR a nakonec JUT (Jizerský ultratrail). To byl poslední test předtím, než jsem se poprvé vypravil mimo ČR, do Itálie.

Závody

Pojďme tedy přidat na tempu, jdeme na závody. Vím, že se závodně soustředíš na ultratraily, dlouhé trasy, velká převýšení.

Proč zrovna ultratrail?

No nejsem žádný sprinter a nikdy jsem nebyl. Vždycky jsem běhal spíš delší trasy. Taky si chci užít na max tu krásu hor, proto většinou volím tu nejdelší trasu.

 

Když by jsi měl vybrat ze závodů po evropských horách tři, které tě nejvíce okouzlily. Z hlediska trasy a organizace okolo závodu.

Které by to byly?

Asi nejvíc byl MIUT, Madeira Island ultra trail, kde přeběhneš na nejdelší trase celý ostrov a zažiješ strašně rozmanitou přírodu, to byla nádhera. Pak určitě L´Echappee Belle, byť jsem musel vzdát a snad budu letos úspěšnější. I ta cca 1/3 co jsem uběhl byla ale krásná. Seš dost vysoko, jezírka, extrémně těžký a technický terén… No a nakonec asi Pyrenees stage run. Běželi jsme to s bráchou a strašně se nám to líbilo. Rodinná atmosféra, krásný hory, jiný než Alpy nebo Dolomity, Andorra, prostě skvělý zážitek.

MIUT, Madeira Island ultra trail

MIUT, Madeira Island ultra trail

A co u nás v ČR, jaké závody nám doporučíš?

Hm, to bude těžší. Poté, co skončil JUT, už tady vlastně jen trénuju, na závody jezdím ven. I když loni jsem běžel Saar challenge a bylo to fajn. Takže tady moc nemůžu sloužit, ale LHUT je prý moc pěkný.

Co považuješ za svůj zatím největší běžecký úspěch?

Já na umístění až tolik nehraju. Většinou běžím proti nějakému času, který si naplánuju a hlavně chci dokončit. Ale nejlepší umístění bylo ani v Rakousku na Hochkönigman, tam jsem byl myslím okolo 30.místa celkově a 10.v kategorii.

Běžel jsi vůbec nějaký závod na silnici :-)? Třeba maraton v Praze nebo něco podobného?

Jo, běžel jsem, krom těch půlek v Praze s vozíkem, jednou maraton v Praze, ale nebavilo mě to. Hezký byly jen ty první kilometry centrem a přes Karlův most, ale pak už nuda a nějak jsem to jen dokončil.

 

Pro ultraběžce je je velkou výzvou a snem účast na Spartathlonu. Horský běžci chtějí běžet hlavní závod na UTMB nebo v USA zkusit Western States Endurance Run.

Jaké vysněné závody máš ty? 

Spartathlon mě teda neláká a USA jsou sice asi paráda, ale je to strašně daleko a taky moc drahý. UTMB jsem už jednu trasu běžel a chtěl bych se tam ještě vrátit, ale je to strašná masovka. Vysněný závod asi úplně v tuhle chvíli nemám, asi mi postačí, když vůbec budou ty, které už mám letos zaplacené.

A to jsou?

Krom již dříve uvedeného L´Echappee Belle ve Francii, je to Dolomiti ultra, 3-denní závod, 148km a 11500m a pak Adamello ultra, obojí Itálie.

Jak se vyrovnáváš s omezeními okolo covidu? Stále jedeš s nějakým cílem nebo ti trochu srazilo motivaci?

Hele asi furt docela dobrý. Moc si to nepřipouštím. Bydlíme mimo obec, takže tady to ani moc jako při pandemii nevypadá. Štve mě spíš to, že někam nemůžeš nebo se nemůžeš vídat s lidma.

S bratrem na Pyrenees stage run

L´Echappee Belle

PVLH

K horskému běhání a ultrailu patří také různé výzvy a dálkové přeběhy. Vloni si s Marií Zelenou běžel PVLH v Lužických horách, kde trasa není pevně daná, je v rámci trasy je nutné zdolat 18 vrcholů za 24 hodin. Každý si trasu tvoří sám, většinou vychází okolo 110 km s převýšením cca 4000 m+. 

Jak probíhala vaše výzva? 

Znám Martina Bláhu, který to vymyslel, už nějakou dobu, Poprvé jsme se potkali na závodě 10 Lužických sedmistovek a kecali o Madeiře, která mě čekala další rok. Pak se mi ozval, že co jako zkusit tohle. Furt ale bylo něco jiného, takže jsem to odkládal, až na to, díky Covid, přišlo loni. Dlouho jsem přemýšlel s kým, ale pak jsem se rozhodl pro Marušku a bylo to správný rozhodnutí, celou dobu mě hnala jak nadmutou kozu 😊. Brácha nám dělal support, což bylo taky skvělý. Vybíhali jsme v pátek o půlnoci s tím, že původně jsem měl v hlavě čas okolo 15.hod. Začátek jsme šli strašně rychle ve Cvikově, kde na nás poprvé čekal brácha, jsme měli už 3 kopce za sebou. Pak jsme ale zvolnili a trošku jsem přestal ten čas řešit. Začal se mi trošku ozývat žaludek, ale naštěstí mi brácha někde v Penny koupil Plzínku a ta mě srovnala. Nakonec jsme to dali asi za 17hod a 20min.

Aktuálně řešíme, že to půjdeme s lidmi z týmu znovu 😊. Jinak jsem asi před 2 lety vymyslel přeběh Jizerek a Krkonoš, trasa něco nad 1115km a 4000m převýšení. Běžel jsem s bráchou a Dejvem, který se pak asi po 70km ve Špindlu, odpojil. To byla taky zajímavá zkušenost. Startovali jsme s pátek navečer v Oldřichově v Hájích a v sobotu v poledne jsme byli v Maršově.

Trénink

K závodění je potřeba trénink.

Základní otázka: Běháš podle tréninkového plánu nebo jen podle pocitu?

Dlouho jsem běhal bez TP, ale když jsem v roce 2017 vyhořel na prvním závodě, který měl 100km, zašel jsem si po sezoně do CASRI na testy. Potom jsem se domluvil s Robertem (Krupičkou), že mi udělá TP, abych byl kvalitně připraven na vysněný závod na Madeiře a vlastně i na další ultra. Takže ano, běhám podle plánu 😊. Navíc mám za sebou první stupínek k tomu, abych mohl moje zkušenosti případně předávat dál, pokud bude zájem – trenér 3.třídy a čekám, že až to půjde, bude následovat 2. a 1.třída.

Jak zhruba vypadá tvůj tréninkový týden a kolik za týden naběháš km?

Je to asi klasika, pondělí mám volno a pak další 3 dny navyšuji km, v pátek kratší výběh na nízký tepy, sobota úseky (to mě nebaví a dost to šidím) a v neděli dlouhý běh. Nově jsem v zimě přidal skialpy a od jara kolo. Natočím tak 100 – 120km/týden.

Co považuješ za nejdůležitější složky tréninkového mixu pro ultratraily?

Říká se, že ultra je hodně o hlavě, to můžu potvrdit. Naběháno ale mít musíš, takže za mě je důležitý objem, ale i pestrost tréninku. Myslím, jak distance, tak to, kde trénuješ. Les u nás je super, ale teď v lockdownu to bylo už peklo a těšil jsem se aspoň do Českého ráje, který je ještě v okrese.

Důležité je ale taky jídlo a pití 😊. Osobně jsem kvůli běhání přestal jíst maso, teda krom ryb. No a pít musíš, i když to je u mě taky tak trošku jinak. Tréninkový parťák mi říká, že jsem velbloud, protože na tréninky do 30km si většinou pití neberu 😊. Ale k tomu jsem musel tělo trošku vytrénovat.

 

Říká se, že při dlouhém běhu hodně rozhoduje hlava. Nohy by mohly, ale hlava řekla ne a podobně.

Už tě hlava někdy zklamala? Dá se hlava vůbec trénovat, připravit na dlouhý běh, často i v noci, po horách, sám, někdy i daleko od civilizace?

Hele jo, zklamala, ale většinou k tomu ještě něco přispělo, většinou žaludek, který mě občas při závodě trápí. Na většině ultra mi letí hlavou myšlenky, že jsem idiot, proč v noci nespím a lítám někde po kopcích nebo že bych mohl doma odpočívat a místo toho se plazím v horách, ve vedru nebo naopak zimě a dešti. Ale naučil jsem se být sám se sebou a je to fajn. Navíc to stejně přebijí ty krásný výhledy a celková atmosféra, tím myslím od plánování kam jet, přes cestu na závod se stejně postiženými kamarády, až po strašnou únavu po.

 

K tréninku na ultratrail je třeba často vyrazit do hor. Kam jezdíš nejčastěji a nejraději?

Kde je tvé oblíbené “tréninkové hřiště”?

No nejdřív to byl Český ráj, je tam moc pěkně, ale malý kopce 😊. Takže jsem začal jezdit do Jizerek, taky díky 2x účasti na JUTu a ty jsem si strašně zamiloval, z našich hor je mám určitě nejradši. Pak občas Krkonoše a když jsem u našich, tak samozřejmě Robertovo království – Buková hora a okolí. Moc hezký jsou taky Jeseníky.

Doporuč nám nějakou trasu, třeba v Krkonoších, něco okolo třiceti kilometrů. Co bys vybral?

Krkonoše, to bude těžší, tam tak často nejsem, ale kdysi mi kamarád ukázal trasu z Pece po staré pašerácká stezce na Růžohorky, pak směr Sněžka, ale před schody po zelené na Jelenku, dolů do Polska na Karpacz a dlouhým stoupáním zpátky nad Obří důl. Dál pak na Luční, Výrovku a dolů do Pece. V Jizerkách bych asi mohl sloužit víc 😊.

Dobře, tak kterou z Jizerek?

Je trochu delší. Oldřichov v Hájích, Hejnice, Singltrek pod Smrkem, Smrk, Předěl, Smědava, Knejpa, Holubník, Ptačí kupy, Bílá kuchyně, Poledník a Oldřichov. Počítej okolo 45 km.

100 Miles fo Istria ⇑

⇐ 10 Lužických sedmistovek

Vybavení

Pro běhání je důležité vybavení. Každý řeší hlavně boty a hodinky.

Prosvištíme rychle tvé oblíbené značky

Boty: jasně Hoky, mám jich aktuálně asi 8 párů + 2xAltra a 1xLaSportiva

Hodinky: Suunto 9 baro

Oblečení:tady tak vyhraněný nejsem, ale teď jako ambassador pro CZ hodně Instinct

Běžecký batoh, vesta: mám několik modelů od Salomon, přes Nathan až po Instinct

 

Hoka. Já jsem tě snad neviděl v jiných botách.

Proč Hoka One One? Kolik párů máš doma v botníku?

Jak jsem uvedl, myslím, že 8, ale líp by Ti to možná řekla moje manželka 😊. Každou chvíli slyším, co to mám zase za nový boty a proč vlastně, když jich mám tolik. To ale asi znáš 😊. K Hoka jsem prostě dozrál. Začínal jsem s Inov8, pak Vivobarefoot, Altra, Asics a první Hoky. To byly Speedgoat, první model. Postupně jsem si koupil Challenger, ze kterých se stala moje nejoblíbenější tréninková objemovka. Tenhle model fakt miluju.

Jsi ambasador značky Instinct. Běžecké batohy, oblečení, co dál? Představ nám značku a sortiment značky Instinct.

No Instinct jsem objevil vlastně náhodou. Hledal jsem větší vestu na závod L´Echappee Belle, který měří 149km a převýšení 11500m. Mám rád americký značky, jako je Nathan a Ultimate Direction, takže jsem koukal nejdříve na ty. Nathan má ale u 12l modelu camelbag a to už nechci, takže jsem vybral nějaký UD a začal hledat recenze. Pak jsem jeden vybral, měli ho u Michala v Trailpoint. Napsal jsem známému, Marku Rodovi, který tam pracuje a má s ultra taky dost zkušeností. Ten mi řekl, že jednoznačně skvělý zkušenosti má s Instinct a nabídl mi možnost ho vyzkoušet. Půjčil jsem si ho a bylo to jasný. Skvěle promyšlený, nepromokavý kapsy, prostě mi sedl. Potom už to jelo, domluvil jsem se s Petrem, distributor Instinct v CZ a od té doby jsem jejich ambassador 😊.

Mimo vesty nabízí i oblečení, doplňky, čepice, cestovní tašky a nově i belt – pás, ten je fakt super. Mám už nějakou dobu od konkurence, ale tenhle líp sedí a nehrne se. Navíc má vzadu v kapse na hole silikonový pásky, díky nimž se hole při běhu nehýbou.

Pokud chceš zjistit, co všechno nabízí, koukni na web www.runature.cz, kde nabízí mimo Instinct taky Wild Tee, hole Leki a další doplňky k běhání.

Rock Point Running Team

V minulosti jsi byl velmi aktivní, spolu s naší legendou horského běhání Robertem Krupičkou, v Runsport teamu. Nyní jsi rozjel a organizuješ Rock Point Running Team. Proč?

Jaká je tvá motivace sdružovat běžce pod nějakou hlavičkou?

No mám rád okolo sebe stejně postižený lidi, takže asi hlavně proto. Nemusí to být eliťáci, ale lidi, který to baví, to je pro mě důležitý.

A teď konkrétně něco o Rock Point Running Team. Jak vznikl tento tým a jak funguje?

S Robertem to bylo skvělý, je to výborný běžec a fajn člověk. Rock Point nás s bráchou podpořil, když jsme jeli na Pyrenees stage run a tím to pak začalo. Runsport měl jiné představy o fungování týmu než já a tak se naše cesty rozešly. Rozhodně ne ale ve zlým, jsme pořád kamarádi a jsou to fajn lidi. Tak jsem vymyslel Rock Point Running Team. Bohužel ale chvíli potom, co jsme to ofiko rozběhli, přišel Covid a výrazné utlumení plánovaných aktivit. Doufám, že to ale brzy skončí a vrátím se k plánům, které jsem s týmem měl.

Co musím udělat, abych se dostal do podobného týmu? Máte nějaká vstupní kritéria?

No jasně, musíš mít desítku pod 40min, maraton pod 2:30, ideálně být krásná holka a tak. Ne, dělám si samozřejmě legraci 😊. Pro mě je vždycky důležitý, aby to byl fajn člověk, bavilo ho běhat, chtěl se s námi vídat, občas něco napsal a tak.

Co chystáš s Rock Point Running Team do budoucna? Jaké máte týmové plány? 

Tak chceme se hlavně vidět 😊, máme členy z celé ČR, takže některé pořádně neznám. Mám v plánu se vidět na akci, kterou loni vymysleli kluci z RP – Přeběh Šumavy. S některými dalšími pak taky znovu PVLH a pak snad závody. V červenci jsme se přihlásili na nový závod v Itálii Dolomiti ultra, což je 3-denní akce, na to moc těším. Pak jedeme s několika kamarády znovu do Francie na ultra pecku L´Echappee Belle a v září znovu Itálie a Adamello ultra.

Skiaply

Covid, omezení v cestování, zavřené sjezdovky. Někdo se doma soužil a nadával, někdo našel novou zábavu a způsob, jak a proč vyrazit ven? Běžky byly jasná volba, ale tobě učarovaly skialpy.

Byla to láska na první pohled?

Jo, to byla! Už dlouho jsem o tom přemýšlel a lákalo mě to, ale sněhový podmínky tady nebyly nic moc a do Rakouska jako začátečník jsem ještě nechtěl.

Jak jsi začal? Půjčovna a sám vyrazit nebo využít služeb průvodce ( zkušeného kamaráda )?

Díky partnerství s Rock Point, který mě podporuje vybavením, jsem si v Letňanech půjčil vybavení a s pančelkou Maruškou Zelenou vyrazil to poprvé zkusit. Měli jsme štěstí, protože bylo jednak nádherně a druhak byl prašánek. Takže bylo rozhodnuto a moje srdce začalo bít i pro skialpy. Krom Rock Point spolupracuji ještě se značkou Crazy Idea, která mě baví tím, že není fádní a nudná, takže jsem poprosil Iva, který mimo tuto značku prodává i lyže Blossom. Jejich testovačky byly fakt skvělý! No, a bylo jasno 😊.

Co vše jsi stihl vystoupat a projet?

Zatím jen vlastně hlavně Krkonoše a pak jednou Králičák. Na začátku března přišel lockdown a byl konec ☹. Těším se ale, že příští sezonu ochutnám trošku vyšší kopečky 😊.

Viděl jsem na tvých sociálních sítích, že už máš svou novou výbavu. Jaké značky tě oslovili?

😊 ty šmíráku 😊. No hele, všichni říkají, že nejtěžší je vybrat boty. Musí dobře padnout a hlavně nikde netlačit. Já mám Scarpa F1, který používá i Horská služba, akorát je budu muset nechat dát vypálit, aby trošku povolily ve špičce. Lyže mám Blossom Icon85, jsou lehoučký, jen 1200g/lyže a dolů jedou parádně a hlavně taky, na rozdíl od Dynafit, je nemá každej 😊. Vázko jsem nakonec vzal ATK RT 10, taky lehoučký a výborně ovladatelný, pásy mám Montana no a hole od Black Diamond. Ještě musím pořídit pípák, lopatu a sondu.

Představ si: Ideální zima, sníh všude a hodně, azuro, zkrátka skvělé zimní počasí. Kam bys na skialpech nejraději vyrazil? Už máš své skialpové sny?

Rakousko, asi kamkoliv 😊

 

Na závěr zpět k běhu a jedna má tradiční otázka:

Co doporučíš začínajícím běžcům? Jaká by byla tvá rada pro začátečníky?

Běhat 😊. Pro začátek nejsou značky důležitý. Naopak důležitý je mít radost z pohybu, z přírody, z toho, že běžíš s kamarády. Neřešit moc tempo, ono to všechno přijde 😊.

Děkuji Romane za tvůj čas a za skvělé povídání nejen o běhání.

Foto: Roman Chádek

Roman Chládek 

facebook.com/roman.chladek

facebook.com/Rock-Point-Running-Team

instagram.com/speedgoat_70

S Romanem jsem byl párkrát běhat, Krkonoše, Kokořínsko. Má opravdu natrénováno a okolo sebe partu příjemných běžeckých kamarádů. Přeji mu mnoho úspěchů na stezce. A co vy? Našli jste svou inspiraci, radu, tip? Věřím, že ano, a že se brzy potkáme někde na lesní cestě v Českém ráji nebo v Krkonoších, či jinde na trailové stezce …

Pin It on Pinterest