Rozhodl jsem se jet až na poslední chvilku. Na víkend hlásili na horách hezky, a tak jsem se do poslední chvíle rozhodoval: Závod nebo běžecký výlet. Nakonec zvítězil závod, měl jsem tam z minulosti nějaký resty a musel jsem je dohnat.
V sobotu ráno jsem vyrazil do Janova nad Nisou v Jizerských horách na běžecký závod Janovských 11 a 19 km. V Janově jsem již byl v roce 2019 a byl jsem asi pomalý, protože na mne v cíli nezbyla medaile. Napravit tento restík a vylepšit čas na devatenácti kilometrové trase byly hlavní sobotní motivací. (report z roku 2019 zde: Janovských 11 a 19 km)
Báječná předpověď počasí se naplnila. Na to, že byla poslední sobota v říjnu, bylo příjemně teplé slunečné počasí. Kdyby nezlátlo listí na stromech, mohlo by se zdát, že duben.
Byl jsem na místě včas, registrace rychlá, na pohodu, plná úsměvů. To slunce dělá s lidmi divy.
Dal jsem si dva kilometry na zahřátí svalů, kouknul na závody dětí na dvou kilometrové trase, připnul si číslo, zkontroloval tkaničky u bot a v deset se šlo na věc.
Trasu jsem si z minula trochu pamatoval. Hned po úvodu kopec dolů a pak skoro až na čtvrtý kilometr pořád nahoru, u první z rozhleden na trase, Bramberku, se trase láme dolů z kopce. Odtud to je taková profilová houpačka nahoru a dolů. Ale větší část nastoupených metrů je hned v úvodu. Dále se běží okolo rozhleden Slovanka a Královka. Nakonec seběh do Janova. Díky minulé zkušenosti jsem si naordinoval tento plán: Začnu trochu zezadu a po průběhu okolo Bramberku, po první občerstvovačce, se do toho víc pustím.
Start
Ale začal jsem až moc vzadu, čelo závodu nabralo, hned od úvodu sprinterské tempo. Když jsem vyběhl ze zatáčky u rozhledny Bramberk, kde je silniční úsek z kopce dolů, před sebou jsem skoro nikoho neviděl, běželi opravdu šíleně. A já se zase ocitl tak nějak mezi, v půlce. Běžel jsem si svůj vlastní závod.
Nohy celkem šly, na prvních dvou občerstvovačkách jsem se nezdržoval, pití jsem si nesl vlastní. Stále jsem relativně naplno, na hraně červených čísel na otáčkoměru. Na trase to stačilo na předběhnutí pár běžců, kteří asi první půlku trochu přepálili.
Jizerky jsou blízko, a tak jsem se ani moc nedivil, když jsem viděl známou tvář. Díky Katko za povzbuzení na trase! Jo, vousy jsou prý dobré poznávací znamení.
Prudký seběh do Janova, po silnici okolo kostela a už je cíl nadohled.
Mám medaili z Janovské 11 a 19 a zlepšený čas, cíle jsou splněny.
Za cílovou páskou
Nechám si odstřihnout čip a jdu se občerstvit, dal bych nealko. Před závodem byl sponzorských plechovek plný stan, když jsem doběhl já, už nebylo nic, asi děcka, co běžela před námi je vypila nebo že by si pobrali lidi z doprovodu? Ale medaili mám a nealko s čočkovou polévkou jsem si koupil v hospodě.
Cílový čas 01:39:33.8 stačil na 73. místo v celkovém pořadí z 169 v cíli, včetně canicrosařů, a 33. místo v kategorii. Spokojený já, musím přiznat. Čas, tempo, výkon, jako jo. Sice lepší polovina, ale že je to až 73 plac značí, že se zde sešlo moc a moc výborných běžců a běžkyň, gratulace všem a já, když budu chtít jít pořadím dopředu, musím víc trénovat rychlost.
Janovská 11 a 19 je pověstná tím, že, i když se zde nastoupá pětistovka, tak jde o rychlou trať, a navíc se sem sjíždí atleti, orientační běžci a biatlonisté z okolí Liberce a Jablonce. Závod má velkou tradici, letos se běžel již 46. ročník závodu.
Odjížděl jsem z Janova a z Jizerek spokojený a s vyhlídkou na dobrý oběd. Vývar, bramborová kaše a kousek ryby a jablečný koláč naplnily můj hladový břich také ke spokojenosti.
Běh na hranici červených čísel s tělem trochu zamával, změna času a o hodinu delší noc se hodila. V neděli jsem dal jen krátký šouravý výběh v oblasti Příhrazských skal. Opět bylo nádherně, nešlo odolat, tak jsem regeneroval během a odpoledním otužováním u nás v biotopu. Tím jsem také uzavřel mé říjnové sportování, v pondělí, poslední říjnový den, si dávám od sportu volno.
Mohlo by se ti hodit – Fitness pomůcky
Kde vybrat pomůcky na cvičení a fitness? Doporučuji tyto obchody: Decathlon.cz, Insportline.cz a Alza.cz
