StromUltraMaraton 2018

5. 11. 2018

Strom Ultra maratonu – SUM 2018

Sedm ráno, sobota, vstávám. Mlhavo, po nočním dešti mokro a trochu blátíčko, deset stupňů, krása podzimního počasí v plné nádheře.

Střih.

Devět hodin a skupinka téměř padesáti běžkyň a běžců vyráží na trať Strom Ultra maratonu – SUM 2018. Počasí stále pěkně podzimní, ale nadšení ve tvářích závodníků mlhu rozhání. Jsem mezi nimi. Jdeme na to. 50 kilometrů je před námi.

Co mě čeká? Moc nevím, co čekat. Jsem ve Vlastibořicích poprvé, ale tuším, že to bude skvělé sobotní dobrodružství. Na startu jsem se sešel s běžeckými kamarády Davidem a Daliborem. Ano, běžci už znají, Dalibor pořádá Běh městem Mladá Boleslav. Více o tomto závodu v článku: Běh Městem Mladá Boleslav.

Jak jsem se k tomu dostal? Je to velmi krátký příběh: Dalibor dal vědět Davidovi a David dal echo o závodu mně. Přihlásil jsem se až týden před závodem.




Co je SUM – Strom Ultra Maraton

Jde o přátelské pobíhání mezi stromy, letos byl již čtvrtý ročník.

Závod organizuje pod křídly TJ Sokol Vlastibořice Dušan Koutník. Pro běžce a ultra běžce známé jméno. Kromě tohoto závodu ještě pořádá oblíbený půlmaraton Okolo Vlasti ( termín většinou na konci června ). A navíc se mu letos povedl mimořádný běžecký výkon. Zdolal ultramaratonskou trať legendárního Spartathlonu. Rozhovor s Dušanem v magazínu BehejSrdcem zde > .

{

SUM 2018

V propozicích SUM2018 se dočtete:

StromUltraMaraton je běžecký závod na 50 km. Trať spojuje památné, někdy státem chráněné stromy, i ty, které jsou prostě jen krásné, ať už svým vzhledem, příběhem či stářím. Můžete škobrtat přes jejich kořeny ukryté pod vrstvou šustícího listí a můžete je obejmout a nabrat „plnou“, pro další škobrtání se vám to bude určitě hodit .

Trasa a místo

Trasa závodu se klikatila severo-západním cípem Českého ráje. Start byl ve Vlastibořicích, nedaleko známého zámku Sychrov. Trať byla úžasná. Tuto část Českého ráje prozkoumanou moc nemám, ale po proběhnutí mohu jen doporučit. Krásné lesy, pole, louky, údolíčka. Malé vesničky. Ideální na běhání nebo cykloturistiku.

Klikněte si na mapu pro zobrazení trasy:

Ještě jednou se podívejme do propozic, a to na odstavec ohledně značení trasy, protože to dává závodu nový rozměr:

{

Značení

Kromě jednoho krátkého úseku trasa NENÍ značena!!! 

Orientovat se musíte podle mapy a itineráře, případně si stáhnout trasu do GPS navigace. Trasa vyznačená na mapě je pouze trasa mnou doporučená, běžte si klidně jinudy. Důležitý je pouze průchod kontrolními body, které jsem se ale snažil umístit tak, aby doporučená trasa byla tou nejkratší a nejvýhodnější variantou. Na kontrolních bodech si vyznačíte průchod do svého průkazu. Vynechání kterékoliv kontroly je penalizováno šedesáti minutami!

Já nemám typ hodinek, kam lze soubor s trasou nahrát, ale dobře mi posloužila aplikace Mapy.cz v mobilu, kam jsem trasu nahrál a celkem obstojně, až na jednu malou výjimku, se podle ní orientoval.

Pořadatel ale běžce nenechal na startu stát s prázdnýma rukama. Každý dostal malou knížečku s popisem trasy okolo každého kontrolního bodu. Knížečka obsahovala i stránku, kam se musely zaznamenávat kontroly.

Při běhu knížečka sice trochu utrpěla na vzhledu, ale při závodě dobře posloužila.

Start

Závod

V devět vyrážíme. Čelo závodu vyrazilo zběsile dopředu. Pole běžců se rychle roztrhalo. Já s jsem, spolu s Davidem a Daliborem, udržoval na první desítce své, ale pěkné tempo. První desítka pod hodinu.

„Držíme tempo na pět hodin. Ta první desítka byla dost rychlá.“ Byl jsem optimistický.

„Haha, počkej, přijdou kopečky.“ Kontroval Dalibor. Měl pravdu.

Máš konečný a reálný časový cíl byl šest hodin.

Postupně se naše skupinka rozrostla ještě o dalšího Michala a vydrželo nám to spolu až do cíle.

Sem tam jsem trať kontroval v aplikaci a kontroly podle notísku s pokyny, ale nejvíce jsme v naší skupince využívali zkušenosti Dalibora z předchozích ročníků.

Přesně věděl, kde bude jaký kopec, kde v loni trpěl, a kde budeme trpět nyní my. 🙂

První desítka v pohodě, v druhé a třetí desítce bylo již více kopečků a terénních úseků, kde se běželo hodně špatně. Tempo pokleslo, ale dobrá nálada nás neopouštěla. Dost jsme to prokecali a díky tomu a stálému sledování kontrol, jsem tolik nemysleli na narůstající únavu. A ta se postupně hlásila o slovo. Trochu to začal být boj.

Stále jsme se časově drželi na vysněných šest hodin. Ale čekalo nás zrádných posledních sedm kilometrů.

Trasa a itinerář závodu nás přivedl zpět do Vlasitbořic. Kontrola 22 byla u Adamovi lípy ve Vlatibořicích, kóta 43,1 km. Zrádná to kontrola od pořadatele, probíhali jsme 500 metrů od cíle, ale čekalo nás ještě hodně divokých a těžkých sedm kilometrů.

Seběh lesem dolů do údolí říčky Mohelka. Ten seběh byl doslova cestou necestou. Prodírali jsme se lesíkem a keři. V údolí kontrola 23 a 24.

Po dvacet čtyřce jsme mohli kopírovat doporučenou cestu, kde ale následoval asi po tři sta metrech brod zpět na druhý břeh. Nebo jsme si mohli vybrat pravý břeh a prodírání se mlázím a keříky. Brodu jsme se zalekli a a začali se prodírat. Teď si zpětně myslím, že to bylo sice ušetření několika desítek metrů a boty zůstaly suché, ale časově to byla ztráta.

Následoval prudký výstup. Dal dost zabrat. Pod vrcholem jsem udělal navigační chybu a trochu jsme si zašli. Místo abychom se vrátili zpět, tak jsme se prodírali křovím plným ostružiní. To nás bohužel stálo další větší zdržení.

Cílový zvonek

Poslední tři kilometry a už jsme zpět ve Vlastibořicích a na dosah cílového zvonečku. Cíl je v místní hospodě, kde se musí zazvonit na cílový zvoneček, já zvonil v oficiálním cílovém čase 6:09:04, 21. místo, přesně v polovině ze čtyřiceti dvou běžců a běžkyň, kteří zazvonili.

Cílová radost a úleva byla velká.

Cílové cinknutí.   Foto: Dušan Koutník

Cílové úsměvy a radost.

Díky za úžasný a vtipný diplom.

Časový cíl o kousek nesplněn, přesto hlásím velkou spokojenost. Jsem s výkonem spokojen. Po cestě jsem neměl žádné větší zdravotní a ani jiné potíže.

Užili jsem si to. Díky tomu, že jsme běželi ve skupině a navzájem se podporovali se nám vyhnula větší krize a závod lépe ubíhal. Velké díky Daliborovi a Davidovi!

Díky Dušanovi za pěkný závod a vtipný diplom.

Gratulace vítězům!

  1. Jan Marx 4:33:20
  2. Michal Činčiala 4:50:39
  3. Martin Kopecký 4:53:43
  1. Iveta Bodnarová 5:45:31
  2. Dana Koudelová 7:15:38
  3. Jitka Jeníková a Rita Šafránková 7:43:33

Kompletní info o závodu, fotogalerie ze závodu a výsledky zde >

p.s. Musím zapracovat na lepším stravování. Měl jsem sebou jídlo v batohu, ale vše jsem přinesl zpět. Jedl jsem jen sladké na občerstvovačkách. To není ideální. Tentokrát to vyšlo, ale příště to musí být lepší, pestřejší a výživově vyrovnanější.

Vybavení

  • Boty: Hoka One One Challenger ATR 4
  • Oblečení: Decathlon
  • Batoh: Decathlon
  • Hodinky: Garmin Forerunner 35



Sledujte mě:

Kdo to tady vše píše:

Michal Kudrna, běhám po stezkách, nejčastěji v Českém ráji a v Krkonoších. Píšu, občas něco vyfotím nebo sestříhám.  Osobní motto: Více poznat, více zažít.

Něco pro inspiraci & motivaci:

app. Strava | Moje vybavení | Moje závody | Moje knihy | Měsíční Zúčtování |

Díky, že to zde čtete.

Přečtěte si také

Zúčtování: Září 2024

Zúčtování: Září 2024

Když teď tak koukám na statistiky za září a na jednotlivé záznamy aktivit, přemýšlím, co si o tom září myslet. Asi vyhrává to pozitivní. I když je o skoro 16 hodin aktivit míň...

Zúčtování: srpen 2024

Zúčtování: srpen 2024

Když málo trénuješ, nebude to na závodě ono, ale když je to TEN ZÁVOD, tak se to nějak dá. A dalo se. Srpen byl stále ve znamení léčby paty, která stále zlobila, ale stále se i...

Zúčtování: červenec 2024

Zúčtování: červenec 2024

Po Laveredu na konci na června a v červnovém zúčtování jsem ohlásil: The Road to Chamonix begins. No, řekněme si to upřímně, ta cesta je taková divná a rozpačitá. Nějaký pohyb...