Měsíční zúčtování: duben 2021

2. 5. 2021

Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem a obětujeme i květen. Když si zpětně čtu březnové zúčtování, tak…, byl jsem dost optimistický. Noha stále není ok.

Na těch měsíčních reportech je skvěle vidět, že měsíc je velmi dlouhá doba, za kterou se toho může poměrně dost stát. Jdeme na duben.

Noha? Tak 85-90%

Zraněná noha není stále moc ok, odhaduji to tak na 85-90%. Plantární fascie je na dlouho a chce to velkou trpělivost. Minule jsem si chválil nordic walking, také jsem zkoušel párkrát popoběhnout. Bohužel to, pohledem zpět, nebyl dobrý nápad. Plantární fascie se zkrátka přeběhat nedá.

Stále se to vrací. A to každovíkendové zkoušení: Už je to dobré? Ničemu neprospělo a je jedno zda rychlá chůze, kde nejsou otřesy nebo běh. U obou se totiž napíná chodidlo a fascie není v klidu. 

V půlce dubna jsem “zmoudřel” a tyto aktivity jsem opustil. Zůstalo jen pravidelné cvičení a dechové cvičení. Navíc jsem přidal kolo, to mám povolené, při něm se noha zatěžuje jiným způsobem.

Více o tom, jak jsem léčil plantární fascii a vše s tím spojené jsem popsal v samostatném článku: Jak jsem léčil plantární fascii – Reportáž psaná pod údery rázové vlny

Mohyla na vrchu Mužský a “nový vlk” na stezce

trail, Příhrazské skály, nedaleko od Drábských světniček

Walk Příhrazy

Než jsem přišel k rozumu a zjistil, že “To” nepřeběhám a nepřechodím, tak jsem dělal i takové to vylomeniny. Zajel jsem do Příhraz, mimochodem už je tam placené parkoviště, a chodil jsem do kopce. Nahoru, dolu. Na deseti kilometrech jsem udělal přes tisíc výškových metrů. Český ráj nejsou hory, ale když se chce, něco se nastoupat dá, jen to přibývá pomaleji.

Kolo

Co budu dělat, když nebudu běhat a chodit? Vytáhl jsem z kůlny kolo, oprášil pavučiny a vyjel. Už to došlo tak daleko, že jsem si koupil i nějaké oleje na kolo a myčku na řetěz a pořád si o tom čtu. No hrůza a děs. Ne, vážně, docela mne to baví. Snažím se do vyjížďky zařadit sem tam nějaký kopec, aby nohy nezlenivěly.

Když sleduji, na čem se dnes jezdí, tak můj desetiletý obstarožní Wheeler, je vážně vykopávka. Ale kola se točí, řetěz v přehazovačce cvrliká, tak proč, ne?

Oprášil jsem své bikové výzvy a zkusím v květnu některou z nich pokořit. Mohu prozradit, že hned 1. května byl první zásek, ale to si nechme na jindy, jsme teprve v dubnu.

Kolo je snad všemi doporučováno, jako skvělý nástroj pro rozvoj vytrvalosti a síly nohou, takže trénink na kole se bude hodit do budoucna i při běžeckých trailových dobrodružstvích.

Jen musím najít pro kolo nějaký režim. Běh, to si obujete boty a vyrazíte na stezku. Ale kolo, to je jiné, více oblečení, starost o kolo a navíc to ježdění zabere více času. Jsem schopný vyběhnout za jakéhokoliv počasí, u kola ne. Musím se s tím poprat.

Komárovský rybník, Branžež, Český ráj

Příhrazské skály, Český ráj

Dubnový souhrn

  • 4 běhy
  • 27,29 km
  • 377 m+
  • 3x walking
  • 32,02 km
  • 2044 m+
  • 6x kolo
  • 272,79 km
  • 2493 m+

Celkový součet měřených aktivit zatím dělá: 855,90 km

  • Běh: 506,54 km
  • Chůze: 76,37 km
  • Kolo: 272,79

Strava mi za duben ukazuje celkem 33 hod a 53 min aktivit. Když se podívám na celkové kilometry, tak jsem docela za plánem, na konci dubna jsem měl mít naběháno okolo 1000 km, ale není všem dnům konec. Jde se dál.

     

    Novinky na blogu

    Dovolím si tvrdit, že v dubnu převládala na blogu sportigo.cz kvalita nad kvantitou. Březen přinesl tři nadupané články. Rozhovor s ultra běžcem Romanem Chládkem, skvělou recenzi systému mySASY od Honzy Veselého a můj popis léčby plantární fascie, který jak věřím, pomůže i ostatním s podobnými problémy.

    Zároveň jsem aktualizoval stránku věnovanou ultra výzvě Českého ráje Zlaté stezce.

    Jde o výzvu typu FKT neboli nejrychlejších známých časů (Fastest Known Time) na určité dálkové trase. Kompletně vše o Zlaté stezce najdete na samostatné stránce v rámci tohoto blogu > Zlatá stezka Českého ráje.

    Výhled z vyhlídky u penzionu Na krásné vyhlídce, Mužský, Český ráj

    Co mne zaujalo

    Duben byl hodně o práci ( www.svet-tavniku.cz ) je plná sezona, také jsem musel dodělat daňové přiznání. No hrůza, ne ta práce, ale ty zaplacené daně. Tak jsem nekoukal moc kolem sebe.

    Ale jeden významný moment stojí za zaznamenání. A to je skvělý výkon Marcely Joglové na maratonské distanci a splnění kvalifikačního limitu na Olympijské hry do Tokia časem 2:28:46.

     

    Tak, to byl duben a jde se dál, za chvilku je tady léto a už aby se začalo myslet na vánoce.

    Pin It on Pinterest